Dnes je Velmi krátké vlny tématem, které ve společnosti vzbuzuje velký zájem a debatu. Mnoho lidí je zvědavých dozvědět se více o Velmi krátké vlny, ať už kvůli jeho dnešní relevanci nebo historickému dopadu. Abychom toto téma osvětlili, v tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Velmi krátké vlny, od jeho původu až po jeho vliv na dnešní společnost. Prostřednictvím podrobné analýzy se budeme snažit lépe porozumět Velmi krátké vlny a jeho významu v současném světě.
Velmi krátké vlny (VKV, anglicky very high frequency – zkráceně VHF) je oblast elektromagnetického záření používaná především pro přenos rozhlasového a radiového signálu v atmosféře. Označení vyplývá z toho, že jeho vlnová délka je poměrně velmi krátká.
Podle definice frekvenční obor zahrnuje frekvence od 30 do 300 MHz, což odpovídá vlnovým délkám 1 m až 10 metrů. Tyto frekvence se používají pro přenos signálu, které vyžadují větší šířku pásma než na KV. Do tohoto pásma tedy spadá i FM rozhlasové a televizní vysílání.
Frekvence těsně pod tímto rozsahem nazýváme krátké vlny (KV), nad tímto rozsahem ultrakrátké vlny (UKV).
Pro analogové FM rozhlasové vysílání se používá pásmo VKV. Následující tabulka zobrazuje rozdělení rádiových vln na jednotlivá pásma a geografii jejich využití[1][2]:
Název pásma | Frekvence Vlnová délka |
Příklady využití |
---|---|---|
Pásmo OIRT (VKV-I, „východní norma") | 65,8–74 MHz 4,55 m – 4,05 m |
východní Evropa (SNS), do začátku 90. let. 20. stol. střední Evropa |
Japonské pásmo | 76–95 MHz 3,95 m – 3,15 m |
Japonsko |
II. pásmo ITU-R (pásmo CCIR, VKV-II, „západní norma") | 87,5–108 MHz 3,43 m – 2,77 m |
USA, západní Evropa, střední Evropa, postupně většina světa |
Digitální rozhlas DAB využívá III. pásmo VKV (174-240 MHz). Jiný systém DRM+ vysílá také v pásmu VKV.[3]
Pásmo VKV se využívalo pro analogové televizní vysílání. Pro digitální televizi DVB-T/T2 se ale VKV již v Česku nepoužívá.[3]