Velká kajruvánská mešita

V tomto článku prozkoumáme fascinující svět Velká kajruvánská mešita a budeme se zabývat různými aspekty souvisejícími s touto osobou/tématem/datem. Od jeho vlivu na společnost po jeho význam v populární kultuře, přes jeho nejpozoruhodnější úspěchy a výzvy, kterým čelil během své kariéry. Kromě toho budeme analyzovat jeho vliv ve specifických oblastech, jako je technologie, politika, umění, věda a další. Prostřednictvím tohoto článku se snažíme poskytnout komplexní a obohacující vizi Velká kajruvánská mešita a zveme čtenáře k zamyšlení a prohloubení znalostí o tomto vzrušujícím tématu.

Velká kajruvánská mešita
Poloha
StátTuniskoTunisko Tunisko
Zeměpisné souřadnice35°40′53″ s. š., 10°6′14″ v. d.
Velká kajruvánská mešita
Velká kajruvánská mešita
Odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Velká kajruvánská mešita (arabsky جامع القيروان الأكبر) je muslimský chrám v tuniském městě Kajruván. Je historickým centrem islámu na severu Afriky a Kajruván je považován po Mekce, Medíně a Jeruzalémě za čtvrté nejposvátnější muslimské město. Sedm návštěv Kajruvánu může podle některých islámských učenců nahradit hadždž.[1]

Mešitu založil v roce 670 (50 Anno Hegirae) umajjovský generál Okba ibn Nafi, bývá podle něj také nazývána Mešita Sídí Okby.[2] Byla přestavěna za vlády Aghlabovců v 9. století. Její styl ovlivnil stavbu mešit v celé oblasti Maghrebu, poprvé zde byl použit podkovovitý oblouk. Při mešitě vznikla také univerzita, jež byla střediskem středověké arabské vzdělanosti. Do oblasti Středomoří se odsud šířil málikovský mazhab. Ve zdejší knihovně byl uložen Modrý Korán, významná kaligrafické památka v kúfském písmu. Od jedenáctého století její roli převzala mešita Al-Zajtuna v Tunisu.

Areál mešity zaujímá plochu 9 000 m² a nachází se severovýchodně od centra města. Hlavní minaret má čtvercový půdorys, dosahuje výšky 31,5 m a vede na něj 129 schodů.[3] Zdi mají okrovou barvu, jsou postaveny z kvádříkového zdiva a pálených cihel, jsou tlusté 1,9 metru a měří po obvodu 403 metrů. Do mešity se vystupuje devíti branami, jedna z nich je vyhrazena pro nemuslimy. Nádvoří lemuje 400 sloupů.

Guy de Maupassant ve svém cestopise La Vie errante označuje mešitu za „dokonalou a velkolepou“ a zmiňuje její „jedinečnou harmonii“. S obdivem ji popisoval také Rainer Maria Rilke. V roce 1912 vyhlásil tuniský bej mešitu historickou památkou a roku 1988 se stala s historickým centrem Kajruvánu součástí Světového dědictví.[4]

Fotogalerie

  • Brána Lalla Rihana
    Brána Lalla Rihana
  • Modlitební síň
    Modlitební síň
  • Nádvoří
    Nádvoří
  • Mihráb
    Mihráb
  • Vrchol minaretu
    Vrchol minaretu
  • Sluneční hodiny
    Sluneční hodiny
  • Kúfský nápis na sloupu
    Kúfský nápis na sloupu

Reference

  1. ↑ Podmanivé vnitrozemí Tuniska: Dovolenková destinace umí překvapit, pokud na to máte odvahu. Lidé a země . 2023-06-16 . Dostupné online. 
  2. ↑ Svaté město Kajruván. Země světa . . Roč. 2007, čís. 3. Dostupné online. 
  3. ↑ Koberce z Kairouanu. Světadíly.cz . . Dostupné online. 
  4. ↑ Kam za památkami v Tunisku. Africká země se může pochlubit bohatou historií. iDNES.cz . 2024-07-11 . Dostupné online. 

Externí odkazy