Velký vezír
V dnešním světě je Velký vezír problém, který je ve společnosti stále aktuálnější. Postupem času se Velký vezír stal základním aspektem v každodenním životě lidí, který ovlivňuje jejich rozhodování a jednání. Od Velký vezír se vyvíjel a přizpůsoboval novým trendům a technologiím a stal se tématem společného zájmu pro širokou škálu lidí. V tomto článku důkladně prozkoumáme dopad Velký vezír na dnešní společnost a jak v průběhu let nabyl na důležitosti.
Velký vezír či velkovezír (osmanskoturecky صدر اعظم, turecky Sadrazam, nebo Vezir-i Azam) bylo označení nejvyššího ministra sultána, vybaveného plnou pravomocí k jednání jménem sultána a odvolatelného zásadně pouze sultánem. V Osmanské říši držel říšskou pečeť a svolával ostatní vezíry k jednání v paláci Topkapi.
Titul velkého vezíra byl poprvé použit v Chalífátu za Abbásovské dynastie. Později byl používán v Osmanské říši, Mughalské říši, Sokotském sultanátu, Safíovské říši a Maroku.
V době vlády některých laxních sultánů velký vezír vládl prakticky neomezeně sám. Za jednoho z významných velkovezírů je považován Mehmed Paša Sokolović, který vládl postupně za tři sultány. V Evropě se zmiňuje také osmanský velkovezír albánského původu Kara Mustafa, který vedl v roce 1683 osmanská vojska na Vídeň, kde byl nakonec v rozhodující bitvě poražen.
Jeho úřad se nazýval Vysoká porta. Úřad velkovezíra se vyskytoval též v Mughalské říši.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu velký vezír na Wikimedia Commons
