Velké Přítočno

V tomto článku důkladně prozkoumáme téma Velké Přítočno, téma, které upoutalo pozornost lidí všech věkových kategorií a společenských vrstev. Od své důležitosti v historii až po její význam dnes byl Velké Přítočno předmětem studia a zájmu výzkumníků, akademiků i nadšenců. Prostřednictvím komplexní analýzy prozkoumáme různé aspekty související s Velké Přítočno, od jeho původu až po jeho dopad na moderní společnost. Se záměrem poskytnout úplný a podrobný přehled o Velké Přítočno se tento článek ponoří do jeho mnoha aspektů a nabídne široký a obohacující pohled na pochopení jeho skutečného významu a rozsahu.

Velké Přítočno
Velké Přítočno (pohled z Kožovy hory)
Velké Přítočno (pohled z Kožovy hory)
Znak obce Velké PřítočnoVlajka obce Velké Přítočno
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecKladno
Obec s rozšířenou působnostíKladno
(správní obvod)
OkresKladno
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°7′0″ s. š., 14°7′42″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel1 088 (2024)[1]
Rozloha2,41 km²[2]
Katastrální územíVelké Přítočno
Nadmořská výška391 m n. m.
PSČ273 51
Počet domů314 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduVítězná 16
Velké Přítočno
273 51 Unhošť
[email protected]
StarostaIng. Jaroslav Hráský
Oficiální web: www.velkepritocno.cz
Velké Přítočno na mapě
Velké Přítočno
Velké Přítočno
Další údaje
Kód obce533033
Kód části obce179370
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Velké Přítočno se nachází v okrese Kladno, kraj Středočeský, přibližně 4 km jihovýchodně od centra Kladna a 3,5 km severně od Unhoště, při silnici I/61, spojující zmíněná dvě města. Žije zde přibližně 1 100[1] obyvatel. Mezi severním okrajem obce a kladenským sídlištěm Kročehlavy se rozkládá moderní průmyslová zóna Kladno-jih, směrem na západ se zvedá zalesnění návrší Kožová hora.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1354. V dnešní době[kdy?] se zde staví nové domy na jihovýchodním kraji vesnice.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres Unhošť[4]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Unhošť[4]
  • 1868 země česká, politický okres Smíchov, soudní okres Unhošť[4]
  • 1893 země česká, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť[5]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť[6]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť[7]
  • 1945 země česká, správní okres Kladno, soudní okres Unhošť[8]
  • 1949 Pražský kraj, okres Kladno[9]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kladno[10]

Rok 1932

V obci Velké Přítočno (886 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11] cukrář, obchod s cukrovinkami, holič, 4 hostince, kapelník, kolář, konsum Včela, kovář, krejčí, 2 obuvníci, pekař, 2 pokrývači, 2 porodní asistentky, 9 rolníků, 3 řezníci, 6 obchodů se smíšeným zbožím, 2 trafiky, truhlář, státní velkostatek, 2 zámečníci.

Podnebí

Velké Přítočno je udáváno jako místo s nejmenším ročním úhrnem srážek v ČR, v roce 1933 zde spadlo nejméně srážek – 247 mm.[12]

Doprava

  • Pozemní komunikace – Obcí vede silnice I/61 v peáži se silnicí II/101 spojující Kladno s dálnicí D6.
  • Železnice – Území obce protíná železniční trať 120 z Prahy do Kladna a Rakovníka. Železniční stanice na území obce není. Nejblíže obci jsou železniční stanice Kladno a Unhošť ve vzdálenosti 1,5 km ležící na trati 120 z Prahy do Rakovníka.
  • Veřejná doprava 2011 – V obci zastavovaly autobusové linky jedoucí do těchto cílů: Beroun, Hořovice, Jeneč, Kladno, Praha, Příbram, Rudná, Unhošť.

Fotogalerie

  • Nejvýznamnější památkou obce býval barokní špýchar, zbořený roku 2008
    Nejvýznamnější památkou obce býval barokní špýchar, zbořený roku 2008
  • Celkový pohled na obec od jihovýchodu
    Celkový pohled na obec od jihovýchodu
  • Ul. Vítězná
    Ul. Vítězná
  • Ul. Dolanská
    Ul. Dolanská
  • Ul. Hlavní a rybník
    Ul. Hlavní a rybník
  • Křížek na návsi
    Křížek na návsi
  • Pomník padlým ve světové válce
    Pomník padlým ve světové válce
  • Obecní úřad
    Obecní úřad
  • Základní škola
    Základní škola
  • Hřiště fotbalového klubu SK Velké Přítočno
    Hřiště fotbalového klubu SK Velké Přítočno

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. .
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. .
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. .
  4. ↑ a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  5. ↑ Vyhláška ministeria věcí vnitřních č. 130/1893 Sb.
  6. ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  7. ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  8. ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz . . Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011. 
  9. ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz . . Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011. 
  10. ↑ Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz . . Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011. 
  11. ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1827. (česky a německy)
  12. ↑ Archivovaná kopie. www.jindrichpolak.wz.cz . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-03-23. 

Literatura

  • DOLEJŠÍ, Josef. Duch místa: průsečíky času: panský dvůr ve Velkém Přítočně v letech 1306 až 1997. : Vagnerplast, . 159 s.
  • DOLEJŠÍ, Josef. Velké Přítočno 1306 - 2006. Velké Přítočno: Obec Velké Přítočno, 2006. 288 s.
  • HORÁK, Josef a Marian KRUCKÝ. Příběhy drobných památek: kámen z Kožovy hory - smírčí kámen nebo náhrobek?. Listy z Unhošťska, 2003, č. 35, s. 26-30.
  • SÝKOROVÁ, Ivana a Jan FRIDRICH. Velké Přítočno: sídliště staropaleolitického člověka ve středních Čechách = a lower palaeolithic human settlement site in Central Bohemia. Praha: Ústav archeologické památkové péče středních Čech, 2005. 159 s. ISBN 80-86756-04-1.
  • Tvář obce: ze stoletého alba fotografií : ve dnech 5. až 9. května 1985 v sále pohostinství Jednoty "Na chvíli" v Malém Přítočně. .

Související články

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Růžice kompasu Kladno Kladno Hřebeč Růžice kompasu
Kladno Sever Dolany
Západ   Velké Přítočno   Východ
Jih
Pletený Újezd Malé Přítočno Pavlov
Města, městyse a obce okresu Kladno

Běleč • Běloky • Beřovice • Bílichov • Blevice • Brandýsek • Braškov • Bratronice • Buštěhrad • Cvrčovice • Černuc • Doksy • Dolany • Drnek • Družec • Dřetovice • Dřínov • Hobšovice • Horní Bezděkov • Hořešovice • Hořešovičky • Hospozín • Hostouň • Hradečno • Hrdlív • Hřebeč • Chržín • Jarpice • Jedomělice • Jemníky • Kačice • Kamenné Žehrovice • Kamenný Most • Kladno • Klobuky • Kmetiněves • Knovíz • Koleč • Královice • Kutrovice • Kvílice • Kyšice • Lány • Ledce • Lhota • Libochovičky • Libovice • Libušín • Lidice • Líský • Loucká • Makotřasy • Malé Kyšice • Malé Přítočno • Malíkovice • Neprobylice • Neuměřice • Otvovice • Páleč • Pavlov • Pchery • Pletený Újezd • Plchov • Podlešín • Poštovice • Pozdeň • Přelíc • Řisuty • Sazená • Slaný • Slatina • Smečno • Stehelčeves • Stochov • Stradonice • Studeněves • Svárov • Svinařov • Šlapanice • Třebichovice • Třebíz • Třebusice • Tuchlovice • Tuřany • Uhy • Unhošť • Velká Dobrá • Velké Přítočno • Velvary • Vinařice • Vraný • Vrbičany • Zájezd • Zákolany • Zichovec • Zlonice • Zvoleněves • Želenice • Žilina • Žižice

legenda: město, městys.