V moderním světě zaujímá Velikij Usťug důležité místo v dnešní společnosti. S rozvojem technologií a globalizací se Velikij Usťug stal tématem zájmu širokého spektra lidí. Od svého dopadu na ekonomiku až po vliv na populární kulturu je Velikij Usťug relevantním aspektem, který nadále vyvolává diskuse a debaty v různých oblastech. V tomto článku důkladně prozkoumáme roli Velikij Usťug v dnešní společnosti a jeho nezpochybnitelný význam v moderním světě.
Velikij Usťug Великий Устюг | |
---|---|
![]() Velikij Usťug s řekou Suchonou | |
Poloha | |
Souřadnice | 60°46′ s. š., 46°18′ v. d. |
Nadmořská výška | 70 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+3 |
Stát | ![]() |
Federální okruh | Severozápadní |
Oblast | Vologdská |
![]() Vologdská oblast na mapě Ruska | |
![]() ![]() Velikij Usťug Město na mapě Vologdské oblasti | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 17 km² |
Počet obyvatel | 31 665 (2010) |
Hustota zalidnění | 1 862,6 obyv./km² |
Správa | |
Telefonní předvolba | (+7) 81738 |
PSČ | 162390–162396 |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Velikij Usťug (rusky Великий Устюг) je město ve Vologdské oblasti v Ruské federaci. Při sčítání lidu v roce 2010 měl jednatřicet tisíc obyvatel.
Velikij Usťug severozápadně od soutoku Jugu a Suchony, jejichž soutokem vzniká Severní Dvina. Břeh Suchony tvoří jihozápadní okraj města, Dvina odtéká na sever po jeho jihovýchodním okraji.
Přes Velikij Usťug vede v severojižním směru silnice, která na sever vede do Kotlasu. Směrem na jih překračuje Suchonu a vede do Toťmy a do Nikolsku.
Ugrofinské osídlení u soutoku bylo již v 9. nebo 10. století. Prvním zmínka o Velikém Usťugu je z roku 1207.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Weliki Ustjug na německé Wikipedii.