Veřejnoprávní korporace

Dnes se chceme věnovat tématu, které v posledních letech získalo velký význam. Veřejnoprávní korporace je problém, který upoutal pozornost společnosti obecně, protože různými způsoby ovlivňuje náš každodenní život. Je důležité důkladně porozumět tomuto tématu, protože jeho vliv sahá od osobní až po globální úroveň. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Veřejnoprávní korporace, analyzujeme jeho dopad v různých kontextech a nabídneme komplexní vizi jeho důležitosti dnes. Jsme si jisti, že informace, které naleznete níže, pro vás budou velmi užitečné pro pochopení významu a rozsahu Veřejnoprávní korporace v naší společnosti.

Veřejnoprávní korporace je korporace, tedy sdružení osob, která je založena na základě zákona a které byla svěřena pravomoc plnit vymezené úkoly ve veřejné správě. Protože je právnickou osobou, v právních vztazích vystupuje jako samostatný subjekt, může vlastnit majetek, uzavírat smlouvy apod. Založena je na členském principu a členové se podílí na její činnosti.

Zvláštností veřejnoprávních korporací je jejich, v souladu se stanoveným účelem plnění jen určitých veřejnoprávních funkcí, omezená subjektivita. Ta je jim vždy podle příslušného zákona přiznána jen v tom rozsahu, v jakém je pro dané funkce potřeba.[1]

Opakem veřejnoprávních korporací jsou obchodní korporace, ale také nestátní neziskové organizace.

Historie

Rozlišování mezi soukromoprávními a veřejnoprávními korporacemi pochází již z dob římského práva, kde byl jako veřejnoprávní korporace pojímán především samotný římský stát, kromě něj šlo ale také o města a obce.[2] Později se mezi ně začaly počítat i kraje a okresy, také státem uznané náboženské společnosti (vyjma římskokatolické církve) a univerzity.[3]

Druhy

Podle jejich základu je možné veřejnoprávní korporace dělit na:[1]

  • územní – členové takové korporace musí mít bydliště či sídlo na jejím území; typicky jde o kraje či obce, za takovou korporaci lze ale pojímat i stát; městské části a městské obvody v českém právním systému nejsou samostatnými subjekty, ale orgány obce (města).
  • osobní – členství je podmíněno určitými vlastnostmi osoby nebo příslušností k určité profesi, takže jde např. o vysoké školy či různé profesní komory (advokátní komora, lékařská komora apod.)
  • věcné (reálné) – jde o vlastnictví určité věci nebo o obstarávání společných záležitostí, příkladem může být např. svazek obcí

Další subjekty veřejné správy

Vedle veřejnoprávních korporací jsou dalšími subjekty veřejné správy:[4]

Reference

  1. a b Dušan Hendrych a kol.: Správní právo, 7. vydání, Praha : C. H. Beck, 2009, ISBN 978-80-7400-049-2, s. 108–109
  2. J. Kincl, V. Urfus, M. Skřejpek: Římské právo. Praha : C. H. Beck, 1995, ISBN 80-7179-031-1, s. 80–81
  3. Korporace. In Ottův slovník naučný. Praha : J. Otto, 1899, svazek 14, s. 854
  4. 1.4 Subjekty veřejné správy . Ministerstvo vnitra České republiky, 2022-12 . VSTUPNÍ VZDĚLÁVÁNÍ NÁSLEDNÉ. Kapitola 1. Organizace a činnost veřejné správy. Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-03-01.