Varnsdorfská pahorkatina
Jméno Varnsdorfská pahorkatina může u každého člověka vyvolat různé emoce, vzpomínky nebo významy. Od starověku až do současnosti byl Varnsdorfská pahorkatina předmětem zájmu, debat a úvah v různých oblastech života. Jeho význam přesahuje hranice a epochy a jeho vliv je pociťován v kultuře, vědě, politice a mezilidských vztazích. V tomto článku hluboce prozkoumáme význam a relevanci Varnsdorfská pahorkatina, analyzujeme jeho dopad na současný svět a jeho projekci do budoucnosti.
| Varnsdorfská pahorkatina | |
|---|---|
 Špičák | |
| Nejvyšší bod | 544 m n. m. (Špičák) |
| Nejnižší bod | 310 m n. m. (Mandava ve Varnsdorfu) |
| Rozloha | 11 km² (na území Česka) |
| Nadřazená jednotka | Rumburská pahorkatina |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
 | |
| Horniny | granodiorit, bazaltoidy, znělec |
| Povodí | Mandava |
| Souřadnice | 50°55′42″ s. š., 14°38′45″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Varnsdorfská pahorkatina je geomorfologická jednotka, podokrsek Rumburské pahorkatiny a jejího nadřazeného celku Šluknovská pahorkatina. Nachází se v severní části Česka ve Šluknovském výběžku. Její rozloha je 11 km² a nejvyšším vrcholem je Špičák (544 m).[1]
Přírodní poměry
Varnsdorfská pahorkatina je geomorfologický podokrsek okrsku Rumburská pahorkatina a celku Šluknovská pahorkatina o rozloze 11 km² s členitým reliéfem. Nachází se v jihovýchodní části Šluknovského výběžku. Severní, severovýchodní, východní až jihovýchodní hranice tvoří česko-německá státní hranice s přesahem svahů do sousedního Německa. Západní hranice prochází zástavbou města Varnsdorf a krátká jižní hranice kopíruje lužický zlom. Nejvyšším bodem je vrchol Špičáku (544 m), nejnižším pak hladina Mandavy na státní hranici s Německem ve Varnsdorfu (310 m).[2][3] Převládající horninou je václavický granodiorit, který doplňují průniky třetihorních výlevných vyvřelin: čediči příbuzných hornin a znělce.[4] Celé území odvodňuje Mandava, jež náleží k povodí Odry a úmoří Baltského moře. Většinu území pokrývá zástavba města Varnsdorf. Krajina náleží k 4.–5. lesnímu vegetačnímu stupni (bukovému, respektive jedlo-bukovému). Průměrná roční teplota se pohybuje v rozmezí 6,5–7 °C, průměrné roční srážky pak v rozpětí 700–800 mm. Na území zasahuje okrajově chráněná krajinná oblast Lužické hory.
Vrcholy
Výběr zahrnuje kopce pojmenované na Základní topografické mapě ČR (s výjimkou Šibeničního vrchu), jejichž vrchol leží na českém území.[5]
- Špičák (544 m)
- Hrádek (440 m)
- Šibeniční vrch (389 m)
Geomorfologické členění
Geomorfologické zařazení podokrsku Varnsdorfská pahorkatina:[6][7][8]
- provincie: Česká vysočina
- subprovincie: IV Krkonošsko-jesenická
- oblast: IVA Krkonošská
- celek: IVA-1 Šluknovská pahorkatina
- okrsek: IVA-1-B Rumburská pahorkatina
- podokrsek: IVA-1-B-a Jiříkovská pahorkatina
- podokrsek: IVA-1-B-b Krásnolipská pahorkatina
- podokrsek: IVA-1-B-c Varnsdorfská pahorkatina
- okrsek: IVA-1-B Rumburská pahorkatina
- celek: IVA-1 Šluknovská pahorkatina
- oblast: IVA Krkonošská
- subprovincie: IV Krkonošsko-jesenická
Odkazy
Reference
- ↑ Zeměměřický úřad. Základní topografická mapa ČR 1 : 10 000 . Český úřad zeměměřický a katastrální . Dostupné online.
- ↑ GLÖCKNER, Petr. Fyzickogeografické a geologické poměry okresu Děčín. Děčín: PS Děčín, 1995. 196 s. ISBN 80-902071-0-3. S. 9.
- ↑ MELICHAR, Jaroslav, a kol. Vlastivěda Šluknovského výběžku pro školy a veřejnost. Šluknov: Sdružení pro rozvoj Šluknovska, 2008. 252 s. ISBN 978-80-254-1704-1. S. 16.
- ↑ Geologická mapa 1 : 25 000 . Česká geologická služba . Dostupné online.
- ↑ Zeměměřický úřad. Základní topografická mapa ČR 1 : 25 000 . Český úřad zeměměřický a katastrální . Dostupné online.
- ↑ Zeměměřický úřad. Geomorfologické jednotky . Český úřad zeměměřický a katastrální . Dostupné online.
- ↑ BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. 76 s.
- ↑ DEMEK, Jaromír, a kol. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Brno: Academia, 1987. 584 s.
Literatura
- DEMEK, Jaromír, a kol. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Brno: Academia, 1987. 584 s.
- GLÖCKNER, Petr. Fyzickogeografické a geologické poměry okresu Děčín. Děčín: PS Děčín, 1995. 196 s. ISBN 80-902071-0-3.
- KOPECKÝ, Lubomír, a kol. Vysvětlivky k přehledné geologické mapě ČSSR 1 : 200 000. M–33–IX Děčín. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1963. 176 s.
- MELICHAR, Jaroslav, a kol. Vlastivěda Šluknovského výběžku pro školy a veřejnost. Šluknov: Sdružení pro rozvoj Šluknovska, 2008. 252 s. ISBN 978-80-254-1704-1.