V tomto článku prozkoumáme téma Vaněk Černohorský z Boskovic do hloubky, analyzujeme jeho původ, dopad na společnost a možné důsledky pro budoucnost. Vaněk Černohorský z Boskovic je téma, které upoutalo pozornost odborníků i amatérů a vyvolalo debaty a diskuse v různých oblastech znalostí. V průběhu let Vaněk Černohorský z Boskovic znamenal různé věci pro různé lidi, vyvíjel se a přizpůsoboval se, jak se svět mění. Tímto článkem se snažíme osvětlit Vaněk Černohorský z Boskovic a poskytnout komplexní přehled, který našim čtenářům umožní lépe porozumět jeho dnešnímu významu a relevanci.
Vaněk Černohorský z Boskovic | |
---|---|
![]() Vaněk Černohorský z Boskovic (kresba B. Paprockého, Zrcadlo slavného Markrabství moravského, 1593) | |
Úmrtí | 1438 |
Místo pohřbení | Minoritský kostel svatých Janů v Brně |
Děti | Vaněk Černohorský z Boskovic mladší Beneš Černohorský z Boskovic |
Rodiče | Oldřich z Boskovic |
Rod | Boskovicové |
Příbuzní | Oldřich z Boskovic (bratr) Václav z Boskovic (vnuk) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vaněk Černohorský z Boskovic († 1438) byl moravský šlechtic z rodu pánů z Boskovic.
Jeho rodiči byli Oldřich z Boskovic a Zbyňka z Cimburka. Vaňkovými sourozenci byli Jan Ozor z Boskovic, Oldřich a Vilém. První písemná zmínka o Vaňkovi pochází z roku 1407, kdy se účastnil zasedání zemského sněmu. Po upálení mistra Jana Husa v roce 1415 patřil ke šlechticům, kteří pečetili stížný list kostnickému koncilu. 16. června 1426 se účastnil jako husitský polní hejtman bitvy u Ústí. V roce 1434 byl účastníkem bitvy u Lipan, kde bojoval v řadách panské jednoty. V roce 1437 dosáhl vrcholu své kariéry, když byl zvolen moravským zemským hejtmanem.
Zemřel roku 1438 a byl pochován v kostele minoritského kláštera v Brně.
Předchůdce: Jan z Lomnice |
![]() |
Moravský zemský hejtman 1437 |
![]() |
Nástupce: Jan Tovačovský z Cimburka |