V dnešním světě nabývá Vala Flosadóttir na významu v různých oblastech společnosti. Od politiky po technologii, přes kulturu a ekonomiku se Vala Flosadóttir stal tématem neustálých diskusí a obecného zájmu. Jeho důsledky a důsledky jsou rozmanité a jeho vliv je patrný na všech úrovních, přímo i nepřímo ovlivňuje životy lidí. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Vala Flosadóttir a analyzujeme jeho dopad na současnou společnost, stejně jako možná řešení a alternativy k řešení jeho problémů.
Vala Flosadóttir | |
---|---|
Narození | 16. února 1978 (47 let) Reykjavík, ![]() |
Povolání | skokanka o tyči a atletka |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
![]() | ||
bronz | LOH 2000 | skok o tyči |
Halové MS v atletice | ||
stříbro | HMS 1999 | skok o tyči |
Halové ME v atletice | ||
zlato | HME 1996 | skok o tyči |
bronz | HME 1998 | skok o tyči |
Mistrovství Evropy v atletice do 23 let | ||
zlato | ME23 1999 | skok o tyči |
Vala Flosadóttir (* 16. února 1978, Reykjavík) je bývalá islandská atletka, která se specializovala na skok o tyči.
V roce 1996 se stala ve Stockholmu první halovou mistryní Evropy. Na juniorském mistrovství Evropy 1997 ve slovinské Lublani vybojovala stříbrnou medaili, když na pokusy prohrála jen s Němkou Annike Beckerovou. O rok později získala bronz na halovém ME ve Valencii. V roce 1999 skončila stříbrná na halovém MS v Maebaši. V témže roce se stala v Göteborgu mistryní Evropy do 23 let.
Na letních olympijských hrách 2000 v australském Sydney, kde se ženská tyčka uskutečnila vůbec poprvé získala bronzovou medaili za výkon 450 cm. Výše skočila jen Australanka Taťána Grigorjevová a olympijské zlato získala Stacy Dragilaová.