Vůsí je vesnice, část obce Květov v okrese Písek v Jihočeském kraji. Nachází se asi dva kilometry jihozápadně od Květova. Je zde evidováno 91 adres.[3] V roce 2011 zde trvale žilo 22 obyvatel.[4]
Vůsí je také název katastrálního území o rozloze 3,28 km².[5]
Dva kilometry od vesnice se na břehu orlické přehrady nachází chatová osada Červená II. s původně románským kostelem svatého Bartoloměje z 12. století. Červená je nástupcem stejnojmenné bývalé vesnice, která zanikla na konci 50. let 20. století v souvislosti s výstavbou orlické vodní nádrže.
Historie
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1581.[6]
Pod Vůsí nejpozději k roku 1869[7] administrativně spadala část povltavské vesnice Červená.[8] Tento II. díl s kostelem, farou, školou a hřbitovem se rozkládal na pravém břehu řeky od potoka na Bráníkách po Hrejkovický potok. I. díl v katastrálním území Jetětic, ve kterém se nacházela většina vesnice, pokračoval jižně k Saníku. III. díl ležel na levém břehu a měl vlastní faru i školu v Oslovu. Roku 1930 měla Červená I. díl 29. domů a 127 obyvatel, Červená II. díl 2 domy a 4 obyvatele, Červená III. díl 9 domů a 27 obyvatel.[8] Nástupcem tohoto dílu je dnešní místní část Červená II.
Sbor dobrovolných hasičů byl založen roku 1923.[9] V roce 1930 měla ves 23 popisných čísel a 113 obyvatel.[9]
Obyvatelstvo
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[10][11]
Rok
|
1869
|
1880
|
1890
|
1900
|
1910
|
1921
|
1930
|
1950
|
1961
|
1970
|
1980
|
1991
|
2001
|
2011
|
2021
|
Počet obyvatel
|
243
|
180
|
161
|
161
|
167
|
143
|
117
|
81
|
84
|
72
|
49
|
33
|
23
|
22
|
21
|
Počet domů
|
23
|
26
|
26
|
23
|
23
|
24
|
25
|
28
|
22
|
21
|
17
|
21
|
24
|
26
|
25
|
Obecní správa
Při sčítání lidu v letech 1850–1962 Vůsí bylo samostatnou obcí v okrese Milevsko. V letech 1963–1976 bylo částí obce Květov v okrese Písek. Od 1. dubna 1976 do 23. listopadu 1990 bylo částí obce Kučeř v okrese Písek. Od 24. listopadu 1990 je opět částí obce Květov v okrese Písek.[12]
Pamětihodnosti
- Kostel svatého Bartoloměje. Jednolodní kostel z konce 12. století s presbytářem sklenutým křížovou žebrovou klenbou. Při přenesení z původní vesnice Červená nad úroveň zátopové čáry ztratil svůj románský charakter.
- Kaple z roku 1903, nacházející se ve vesnici nad rybníkem, je zasvěcena Panně Marii. Nad vchodem do kaple je nápis: MARIE PANNO ZA NÁŠ LID V NEBESÍCH RAČ SE PŘIMLUVIT.[13]
- Naproti návesní kapli se nachází celokamenný kříž. Jedná se o kříž votivní ( děkovný). [14] Tímto křížem děkovali místní občané za svou záchranu a ochranu svých hospodářství před pruským vojskem. [14] Vročení kříže 1866.[14]
- U příjezdové komunikace do vesnice ve směru od Květova se zhruba v deseti metrové vzdálenosti od sebe nalézají dva drobné, udržované kříže na kamenných podstavcích. Oba dva jsou mezi vzrostlými stromy. Podle pověstí se těmto křížům říká Vlnů a Kofroňů. [14] V kulatém a obdélném štítku každého z křížků je stejný nápis: POCHVÁLEN BUĎ PÁN JEŽÍŠ KRISTUS.
- U návesního rybníka se nachází další kovový kříž na kamenném podstavci. [14]
- U silnice vedoucí směrem k řece se po pravé straně v zatáčce nalézá kovový kříž s korpusem Kristova těla na kamenném podstavci. [14] Tento kříž byl sem nad zátopovou oblast Orlické přehrady přesunutý. [14] Původně býval na křižovatce cest na místní hřbitov. [14] A býval umístěný v místě, které je v současnosti zatopené vodou Orlické přehrady. [14] Kříž určoval místo, odkud byli mrtví vyzdviženi z povozů a na márách odneseni na hřbitov. [14] Nápis na kulatém štítku kříže : POCHVÁLEN BUĎ PÁN JEŽÍŠ KRISTUS
Pověst
Pověst se vztahuje k Vlnovu kříži na okraji vesnice. V těchto místech se mělo splašit koňské spřežení a zabít kočího.[14]
Galerie
Odkazy
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. .
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice . 2009-10-10 . Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 191.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR . 1999-01-01 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-01.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 228.
- ↑ DigiArchiv SOA v Třeboni - ver. 20.03.23. digi.ceskearchivy.cz . . Dostupné online.
- ↑ a b Kytka (2003), s. 75
- ↑ a b KYTKA, Josef. Milevsko a jeho kraj: turistika, památky, historie.. Milevsko: Nákladem odboru klubu českých turistů, 1940. S. 76.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 . Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 . Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data . . Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 640.
- ↑ HLADKÝ, Jiří. Kapličky, boží muka,výklenkové kapličky a zvoničky na Milevsku a Písecku.. 2. vyd. Praha: Svazek obcí Milevska za podpory města Milevska., 2011. S. 110.
- ↑ a b c d e f g h i j k HLADKÝ, Jiří. Kříže a křížky na Písecku a Milevsku.. : Svazek obcí Milevska ISBN 978-80-260-7297-3. S. 158.
Literatura
- CACÁK, František – RYBÁK, Jaroslav. Vltava v zrcadle dobových pohlednic. 1. vyd. Pistorius & Olšanská, Příbram 2007. ISBN 978-80-87053-03-4
- ČÁKA, Jan. Zmizelá Vltava. 1. vyd. BAROKO & FOX, Beroun 1996. ISBN 80-85642-26-3; 2. vyd. Paseka, Praha 2002. ISBN 80-7185-491-3
- HANESCH, Josef. Velkostatek Orlík nad Vltavou. Třeboň 1969.
- HLADKÝ, Jiří. Kapličky, boží muka, výklenkové kapličky a zvoničky na Milevsku a Písecku. 1. vyd. Město Milevsko, Milevsko 2007. ISBN 978-80-254-0640-3; 2. vyd. Svazek obcí Milevska za podpory města Milevska, Praha 2011. ISBN 978-80-254-0640-3
- KYTKA, Josef. Milevsko a jeho kraj: turistika, památky, historie. 1. vyd. Nákladem odboru klubu českých turistů v Milevsku, Milevsko 1940; 2. vyd. Spolek pro rozvoj kultury v Milevsku, Milevsko 2003.
- TYL, František. Paměti zvíkovské. 1. vyd. Šimáček, Praha 1888; 2. vyd. GARN, Brno 2013.
Související články
Externí odkazy