Věra Krincvajová

V tomto článku se ponoříme do Věra Krincvajová, tématu, které je dnes velmi důležité a zajímavé. V tomto směru prozkoumáme různé aspekty související s Věra Krincvajová s cílem nabídnout mu hluboké a úplné porozumění. Od jeho počátků přes jeho dopad na dnešní společnost až po jeho vývoj v průběhu času budeme analyzovat každý aspekt Věra Krincvajová, abychom našim čtenářům poskytli obohacující a neustále se vyvíjející perspektivu. Prostřednictvím podrobného a multidisciplinárního přístupu se snažíme nabídnout holistickou vizi, která nám umožní plně porozumět důležitosti a významu Věra Krincvajová v současném kontextu.

Věra Krincvajová
Věra Krincvajová (2015)
Věra Krincvajová (2015)
Narození31. března 1969 (56 let)
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materUniverzita Karlova
Povolánínovinářka, televizní producentka, televizní dramaturg, televizní herečka a filmová producentka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Věra Krincvajová (* 31. března 1969 Brno) je česká novinářka, dramaturgyně a televizní producentka.[1]

Život

Krincvajová se sice narodila v Brně, nicméně brzy poté se s celou svojí rodinou přestěhovala do východních Čech, do Pardubic. V tomto městě strávila své dětství a mládí. Když dospívala, začala jí bavit literatura a i sama se pokoušela svou vlastní tvorbu. Během gymnaziálních studií založila vlastní časopis, a když tato studia dokončila, pokračovala dále na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Jakmile 17. listopadu 1989 vypukla sametová revoluce, patřila Krincvajová ke studentům, kteří se toho večera účastnili pochodu studentů po pražské Národní třídě,[2] jenž byl nakonec policejním zásahem potlačen.[3] Hned následující den (18. listopadu) se spolu se svou kamarádkou Klárou Pospíšilovou rozhodly navštívit tehdejšího premiéra federální vlády Ladislava Adamce a vylíčily mu své zážitky z demonstrace předchozí dne, včetně jejího násilného potlačení.[4]

Po sametové revoluci patřila spolu s Romanem Vaňkem, Danem Hrubým a Pavlem Žáčkem ke spoluzakladatelům periodika „Studentské listy“. Spolupracovala též se Svobodnou Evropou. Po škole odjela na Balkán, odkud jako válečná zpravodajka reportovala o událostech v okolí chorvatských měst Karlovac a Osijek. Po návratu se stala tiskovou mluvčí protidrogové komise a současně začala přednášet na vystudované Fakultě sociálních věd.[2]

Od roku 1997 dramaturgicky připravovala pro televizní stanici Nova talk show pořad Áčko. Poté Novu opustila, ale opětovně se na ni zase vrátila, když se stala výkonnou producentkou pořadu Mr. GS.[2] Roku 2010 přijala nabídku od České televize a zastávala v této společnosti pozici vedoucí oddělení marketingu a komunikace. Posléze si k této práci přibrala ještě dramaturgii některých dalších pořadů. Podílela se tak na přípravě několika příspěvků pořadu Třináctá komnata nebo na sérii Tajemství rodu.[2]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Věra Krincvajová . Praha: Filmová databáze . Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d KLEMENT, Tomáš. Věra Krincvajová – dramaturgyně, producentka . Pardubice: Český rozhlas, 2013-05-17 . Dostupné online. 
  3. ↑ ŠŤASTNÝ, Jiří. Připomeňte si události 17. listopadu 1989 minutu po minutě. iDNES.cz . 2009-11-17 . Dostupné online. 
  4. ↑ KRINCVAJOVÁ, Věra. Komunismus je bití. Reflex . 2008-11-20 . Dostupné online. ISSN 1213-8991. 

Související články

Externí odkazy