Vědro (jednotka)

V tomto článku prozkoumáme fascinující svět Vědro (jednotka). Od svého dopadu na současnou společnost až po svůj význam v historii, Vědro (jednotka) v průběhu let upoutal pozornost mnoha lidí. Prostřednictvím podrobné analýzy prozkoumáme různé aspekty Vědro (jednotka), odhalíme jeho tajemství a objevíme jeho skutečný význam. S kritickým a objektivním pohledem se ponoříme do mnoha dimenzí Vědro (jednotka) a budeme se snažit porozumět jeho důležitosti a vlivu v různých sférách života. Připravte se tedy na vzrušující cestu, když se ponoříme hlouběji do tématu Vědro (jednotka) a objevíme vše, co může nabídnout.

Vědro byla objemová jednotka pro tekutiny. České vědro piva mělo 56,6 litrů (40 mázů čili pint, 80 holb, 160 českých žejdlíků). České vědro vína mělo stejný objem, ale mělo 30 rakouských pint (120 rakouských žejdlíků).^[1]

Velikost

Podle encyklopedie Co je co mělo :

• české vědro čtyři soudky, tj. 61,117 litru
• moravské vědro pak činilo 56,59 litru.^[2]
• ruské vědro mělo 8 štofů, to je 12,29894 litrů. Dělilo se na 10 kroužků (kružek) a 100 čárek. 40 věder tvořilo jednu bečku (bočka).

Podobné jednotky

• vedro – stará bulharská, ruská a slovenská jednotka objemu
• okov – stará slovenská jednotka objemu

Související články

• Vědro (nádoba)

Reference

1. ↑ Vědro^{[nedostupný zdroj]}, Ottova encyklopedie, 1. 1. 1908
2. ↑ Vědro^{[nedostupný zdroj]}, encyklopedie CoJeCo

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.