Výluka (práce)

V dnešní době se Výluka (práce) stal opakujícím se tématem v diskusích a debatách po celém světě. Význam Výluka (práce) se odráží v jeho dopadu na společnost, ekonomiku a politiku, díky čemuž je předmětem zájmu výzkumníků, vedoucích představitelů i občanů. V průběhu historie způsobil Výluka (práce) mnoho změn a transformací, které vyvolaly nadšení i kontroverzi. V tomto článku se budeme zabývat různými aspekty souvisejícími s Výluka (práce) a analyzovat jeho dopad v různých kontextech. Od svého vlivu na každodenní život až po svou roli na globální scéně, Výluka (práce) nadále zaujímá relevantní místo v agendě každého.

Výluka je zamezení výkonu práce zaměstnavatelem. Většinou představuje krajní prostředek při vyjednávání se zaměstnanci, neboť je provázena omezením nebo přerušením výplaty mezd. Opakem výluky je stávka.

Výluka v Česku

Výluka je v Česku upravena zákonem o kolektivním vyjednávání.[1] Podle tohoto zákona nemůže být výluka vyhlášena v jiných případech než v těch, co souvisejí s uzavřením kolektivní smlouvy.[2] Výluku zahajuje zaměstnavatel, který o ní musí tři dny předem informovat odbory a zaměstnance, jichž se týká. Zaměstnanci při ní mají nárok na část průměrného výdělku.[2][3] V době přijímání zákona se proti možnosti výluky stavěly odbory.[4]

Reference

  1. ↑ Zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání. . Dostupné online.
  2. ↑ a b Zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, § 27. . Dostupné online.
  3. ↑ Zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, § 30. . Dostupné online.
  4. ↑ Tisk č. 260: Vládní návrh zákona o kolektivním vyjednávání . Federální shromáždění České a Slovenské Federativní republiky 1990–1992: Sněmovní tisky, 1990 . Dostupné online. 
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.