Výšková migrace

V tomto článku prozkoumáme vše, co souvisí s Výšková migrace, od jeho původu až po jeho dopad na dnešní společnost. Výšková migrace upoutal pozornost milionů lidí po celém světě, ať už kvůli svému vlivu na populární kulturu nebo jeho významu v historii. Prostřednictvím podrobné analýzy se budeme snažit lépe porozumět Výšková migrace a jeho významu v různých kontextech. Od jeho nejzákladnějších aspektů až po jeho nejhlubší důsledky se tento článek ponoří do světa Výšková migrace a nabídne kompletní a obohacující vizi tohoto vzrušujícího tématu.

Ovce tlustorohé migrují mezi vysokými horami, kde jsou v bezpečí před predátory, a údolími, kde je v zimě dostatek potravy

Výšková migrace je sezónní přesun zvířat mezi nízkými a vysoko položenými oblastmi tam a zpět.[1][2][3][4] Nejčastěji nastává u druhů obývajících mírné a tropické pásy.[3] Výšková migrace je poměrně běžná u ptáků (kolem 10 % ptačích druhů migruje výškově), avšak vyskytuje se i u dalších obratlovců a některých bezobratlých.[5][6][7] Důvodem výškové migrace bývají teplotní změny a změny v distribuci potravy, případně i vlivy lidských aktivit.[5][8] K výškové migraci může docházet v období rozmnožování i mimo něj.[9]

Migrační vzorce výškových migrantů může ovlivňovat změna klimatu, která může mít pro některé druhy život ohrožující následky.[10] Odlesňování má vliv na úbytek migračních koridorů, načež se zmenšuje plocha, kam zvířata mohou migrovat.[11] Výškoví migranti představují roznašeče semen, takže změny migračních vzorců výškových migrantů mají nakonec vliv i na rozptyl semenných rostlin.[12]

Charakteristiky

K výškové migrací dochází u zvířecích druhů všech kontinentů kromě Antarktidy.[3] Zatímco v oblastech mírného pásu je výšková migrace dobře zdokumentována u řady druhů, u tropických druhů je to o poznání méně.[13] K výškové migraci dochází hlavně u montánních (horských) živočichů.[2] Obecně se dá říci, že s narůstající nadmořskou výškou ubývá druhové rozmanitosti.[14]

Druhy

K výškové migraci dochází jak u obratlovců, tak u bezobratlých živočichů. U bezobratlých však existuje o poznání méně zdokumentovaných případů než u obratlovců.

Obratlovci

Ptáci

Berneška havajská, typický ptačí druh migrující výškově

V tropických oblastech dochází k výškové migraci nejčastěji u nektarožravých a fruktivorních (ovocožravých) druhů, jako jsou tropičtí kolibříci, kteří vykonávají výškovou migraci z důvodu změny distribuce potravy v průběhu roku.[5] K dalším výškovým migrantům z tropů patří např. berneška havajská,[15] kvesal chocholatý, pipulka podhorní a nejméně 16 druhů dravců.[5][16]

Z temperátních druhů ptáků výškově migruje drozd stěhovavý, sýkora horská nebo skorec šedý.[10][17][18]

Savci

Výšková migrace nastává u některých kopytníků, jako jsou srnec obecný, ovce tlustorohá nebo kamzík bělák,[1][19][20][21] či u některých druhů netopýrů.[6]

Bezobratlí

Z bezobratlých vykonávají výškovou migraci např. motýli Parantica sita nebo monarcha stěhovavý.[7]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Altitudinal migration na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b BOYLE, W. Alice; CONWAY, Courtney J.; BRONSTEIN, Judith L. Why do some, but not all, tropical birds migrate? A comparative study of diet breadth and fruit preference. Evolutionary Ecology. 13 July 2013, s. 219–236. doi:10.1007/s10682-010-9403-4. S2CID 7516649. 
  2. ↑ a b BOYLE, W. Alice; NORRIS, Ryan D.; GUGLIELMO, Christopher G., 2010. Storms drive altitudinal migration in a tropical bird. Proc. R. Soc. B. S. 2511–2519. doi:10.1098/rspb.2010.0344. PMID 20375047. 
  3. ↑ a b c HSIUNG, An C.; BOYLE, W. Alice; COOPER, Robert J.; CHANDLER, Richard B. Altitudinal migration: ecological drivers, knowledge gaps, and conservation implications. Biological Reviews. 2018, s. 2049–2070. Dostupné online. ISSN 1469-185X. doi:10.1111/brv.12435. (anglicky) 
  4. ↑ BOYLE, W. Alice. Altitudinal bird migration in North America. The Auk. March 2017, s. 443–465. Dostupné online. ISSN 0004-8038. doi:10.1642/AUK-16-228.1. 
  5. ↑ a b c d HOBSON, Keith A.; WASSENAAR, Len I.; MILÁ, Borja; LOVETTE, Irby; DINGLE, Caroline; SMITH, Thomas B. Stable isotopes as indicators of altitudinal distributions and movements in an Ecuadorean hummingbird community. Community Ecology. 20 May 2003, s. 302–308. doi:10.1007/s00442-003-1271-y. PMID 12756525. S2CID 12937433. Bibcode 2003Oecol.136..302H. 
  6. ↑ a b MCGUIRE, Liam P.; BOYLE, W. Alice. Altitudinal migration in bats: evidence, patterns, and drivers. Biological Reviews. 11 March 2013, s. 767–786. doi:10.1111/brv.12024. PMID 23480862. S2CID 11783243. 
  7. ↑ a b KIMURA, Masahito T. Altitudinal migration of insects. Entomological Science. March 2021, s. 35–47. Dostupné online. ISSN 1343-8786. doi:10.1111/ens.12444. (anglicky) 
  8. ↑ FOTHERGILL, Alastair. Planet Earth: The Future-Saving Species. : BBC Natural History Unit, 2006. 
  9. ↑ PARK, Chris. A Dictionary of Environment and Conservation. University of Florida: Oxford University Press, 2007. Dostupné online. ISBN 9780198609957. doi:10.1093/acref/9780198609957.001.0001. 
  10. ↑ a b INOUYE, David W.; BARR, Billy; ARMITAGE, Kenneth B.; INOUYE, Brian D. Climate change is affecting altitudinal migrants and hibernating species. Proceedings of the National Academy of Sciences. 15 February 2000, s. 1630–1633. Dostupné online. ISSN 0027-8424. doi:10.1073/pnas.97.4.1630. PMID 10677510. (anglicky) 
  11. ↑ OCAMPO-PEÑUELA, Natalia; PIMM, Stuart L. Elevational Ranges of Montane Birds and Deforestation in the Western Andes of Colombia. PLoS One. 7 December 2015, s. e0143311. Dostupné online. ISSN 1932-6203. doi:10.1371/journal.pone.0143311. PMID 26641477. (anglicky) 
  12. ↑ LOISELLE, Bette A.; BLAKE, John G. Population Variation in a Tropical Bird Community. BioScience. 1992, s. 838–845. Dostupné online. ISSN 0006-3568. doi:10.2307/1312083. 
  13. ↑ LOVEJOY, Thomas E.; LEE, Hannah. Climate Change and Biodiversity. 1. vyd. New Haven: Yale UP, 2005. ISBN 978-0300119800. 
  14. ↑ THIOLLAY, Jean-Marc. Distributional patterns of raptors along altitudinal gradients in the northern Andes and effects of forest fragmentation. Journal of Tropical Ecology. July 1996, s. 535–560. doi:10.1017/s0266467400009767. 
  15. ↑ HESS, STEVEN C.; LEOPOLD, CHRISTINA R.; MISAJON, KATHLEEN; HU, DARCY; JEFFREY, JOHN J. RESTORATION OF MOVEMENT PATTERNS OF THE HAWAIIAN GOOSE. The Wilson Journal of Ornithology. 2012, s. 478–486. Dostupné online. ISSN 1559-4491. 
  16. ↑ BILDSTEIN, Keith L. Raptor migration in the neotropics: patterns, processes, and consequences. Ornitologia Neotropical. 2004, s. 83–99. Dostupné online . 
  17. ↑ DIXON, Keith L.; GILBERT, John D. Altitudinal Migration in the Mountain Chickadee. The Condor. January 1964, s. 61–64. Dostupné online. ISSN 0010-5422. doi:10.2307/1365238. 
  18. ↑ MACKAS, R. H.; GREEN, D. J.; WHITEHORNE, I. B.J.; FAIRHURST, E. N.; MIDDLETON, H. A.; MORRISSEY, C. A. Altitudinal migration in American Dippers (Cinclus mexicanus): Do migrants produce higher quality offspring?. Canadian Journal of Zoology. April 2010, s. 369–377. Dostupné online. ISSN 0008-4301. doi:10.1139/z10-013. 
  19. ↑ FESTA-BIANCHET, M. Seasonal Range Selection in Bighorn Sheep: Conflicts between Forage Quality, Forage Quantitiy, and Predator Avoidance. Oecologia. 1988, s. 580–586. doi:10.1007/BF00776423. PMID 28312434. S2CID 19587157. Bibcode 1988Oecol..75..580F. 
  20. ↑ RAMANZIN, M.; STURARO, E.; ZANON, D. Seasonal migration and home range of roe deer (Capreolus capreolus) in the Italian eastern Alps. Canadian Journal of Zoology. 2 March 2007, s. 280–289. Dostupné online. ISSN 0008-4301. doi:10.1139/Z06-210. 
  21. ↑ RICE, Clifford G. Seasonal Altitudinal Movements of Mountain Goats. Journal of Wildlife Management. November 2008, s. 1706–1716. Dostupné online. ISSN 0022-541X. doi:10.2193/2007-584.