Václav Neckář (architekt)
| Václav Neckář | |
|---|---|
.jpg) Václav Neckář | |
| Narození | 27. července 1896 Mladá Boleslav Rakousko-Uhersko  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 10. července 1964 (ve věku 67 let) Plzeň Československo  Československo |
| Povolání | architekt, malíř a scénograf |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Václav Neckář (27. července 1896 Mladá Boleslav – 10. července 1964 Plzeň) byl český architekt, který působil především na Plzeňsku.
Život
Absolvoval reálku v Mladé Boleslavi, poté vystudoval architekturu na Vysoké škole architektury a pozemního stavitelství v Praze pod vedením profesorů Antonína Balšánka, Aloise Čenského a Rudolfa Kříženeckého. Po studiu praktikoval u architekta Jana Kotěry a získal doktorát technických věd. Až do roku 1925, kdy si jako autorizovaný civilní inženýr pro architekturu a pozemní stavby otevřel v Plzni vlastní projekční kancelář, učil také na plzeňské České státní průmyslové škole. Byl zde též členem Spolku výtvarníků plzeňských (později Sdružení západočeských výtvarných umělců). V roce 1948 nastoupil do Stavoprojektu, kde pracoval do roku 1953.
Dílo
Mezi jeho nejvýznamnější realizace, kromě celé řady bytových domů v Plzni, patří:
- rodinný dům Heřmana Konejla v Plzni-Bezovce (1930–1931)
- rodinný dům Václava Ornsta v Plzni na Lochotíně – Neckář jej navrhoval současně s Konejlovým domem a stavba má podobný funkcionalistický charakter
- přístavba sanatoria dr. Jana Mulače v Plzni (1931–1933)
- obchodní dům Brouk a Babka na rohu Bezručovy ulice a ulice B. Smetany v Plzni (1932) – přestavba z původní banky Merkur rakouského architekta Ludwiga Tremmela
- živnostenská škola v Klatovech (1934)
- budova policejního ředitelství na Anglickém nábřeží v Plzni (1936–1939) – ve spolupráci s pražskými architekty Františkem Čermákem a Gustavem Paulem
- nájemní dům Jaroslava a Libuše Nachtigalových na plzeňském Jižním Předměstí (1939)
- rekonstrukce městských lázní na Denisově nábřeží v Plzni – budovu původně navrhl Bedřich Bendelmayer (1932), upravil Ladislav Fiala, Václav Neckář provedl po bombardování v roce 1944 rekonstrukci
- Juránkova chata ski-klubu na Svarohu (1945) – chata fungovala pouze krátce, po roce 1948 chátrala, dnes (2019) je na jejím místě pouze pamětní tabule
- kulturní dům v Hrádku u Rokycan (1955) – klasicizující a uměřený socialistický realismus, Neckář budovu koncipoval jako symetrickou se dvěma křídly, postaveno bylo ale jen jedno, až na počátku 21. století bylo chybějící křídlo budovy dostaveno architektem Milošem Vachudou, a to v soudobém stylu, ale s respektem k původnímu návrhu
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Mladá Boleslav
- ↑ Databáze Národní knihovny ČR, Neckář, Václav, 1896-1964
- ↑ Neckář Václav . Arch-pavouk.cz . Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-03-02.
- ↑ a b Václav Neckář . Plzeňský architektonický manuál . Dostupné online.
- ↑ Brouk a Babka . Bohuslav Brouk, WordPress.com, 2010-06-27 . Dostupné online.
- ↑ Budova policejního ředitelství | Objekty | Plzeňský architektonický manuál. pam.plzne.cz . . Dostupné online.
- ↑ a b c KOSOVÁ, Petra. Zapomenutý architekt Václav Neckář. Český rozhlas Plzeň . 2014-07-19 . Dostupné online.
- ↑ Městské lázně Plzeň . Prázdné domy . Dostupné online.
- ↑ KOVAŘÍK, Tomáš. „Architekturu osmičkových roků“ v Plzni představil Den architektury. Estav.cz . 2018-10-18 . Dostupné online.
- ↑ Juránkova chata . Šumavský rozcestník . Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Václav Neckář na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Václav Neckář (architekt)
