Užur
V tomto článku bude zkoumán dopad Užur na současnou společnost. Od svého vzniku vzbuzuje Užur neustálý zájem a diskuse v různých oblastech, ať už v politice, populární kultuře, vědě nebo v každodenním životě lidí. V průběhu let byl Užur předmětem studií a výzkumů, které se pokoušely porozumět jeho vlivu na způsob našeho vztahu, myšlení a fungování ve světě. Není pochyb o tom, že Užur byl protagonistou důležitých transformací, které vyvolaly kontroverze, obdiv a úvahy, které jej dnes staví jako relevantní téma. V tomto smyslu bude zajímavé analyzovat různé aspekty obklopující Užur a jeho dopad na současnou společnost.
| Užur Ужур | |
|---|---|
.jpg) | |
.png) znak .png) vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 55°19′ s. š., 89°49′ v. d. |
| Nadmořská výška | 380 m n. m. |
| Stát |  Rusko |
| Federální okruh | Sibiřský |
| Kraj | Krasnojarský |
  Užur | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 38,9 km² |
| Počet obyvatel | 14 134 (2021)[1] |
| Hustota zalidnění | 363,3 obyv./km² |
| Správa | |
| Vznik | 1760 |
| Oficiální web | городужур |
| Telefonní předvolba | 39156 |
| PSČ | 662250–662255 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Užur (rusky Ужур) je město v Krasnojarském kraji v Ruské federaci. Při sčítání lidu v roce 2010 měl přes šestnáct tisíc obyvatel.
Poloha
Užur leží v povodí Čulymu v takzvané Užurské bráně severovýchodně od pohoří Kuzněcký Alatau a jihozápadně od hřebene Solgonskij krjaž. Od Krasnojarsku, správního střediska kraje, je Užur vzdálen přibližně 200 kilometrů jihozápadně.
Přes město prochází Ačinsko-Minusinská dráha vedoucí z Ačinsku do Tigeje (poblíž Abakanu). Také zde od severu k jihu prochází silnice z Ačinsku do Abakanu, která je zde křížena silnicí ze západu ze Šarypova na východ do Balachty.
Na jihu sousedí Užur s uzavřeným sídlem Solněčnyj, kde je základna Raketových vojsk strategického určení s mezikontinentálními balistickými raketami R-36M.
Dějiny
Obec byla založena v roce 1760 jako sídlo Chakasů a pojmenována podle zdejšího potoka.
Její rozvoj začíná být urychlován od roku 1914 výstavbou železniční trati. Ta byla ovšem za první světové války a ruské občanské války jen v provizorním provozu a řádného dokončení se dočkala až ve dvacátých letech.
Od roku 1953 je Užur městem. V té době také počet jeho obyvatel stoupal a v roce 1989 jich bylo přes osmadvacet tisíc. Po rozpadu Sovětského svazu ale počet obyvatel výrazně poklesl.
Rodáci
- Stěpan Romanovič Nadolskij (1882–1943), sochař
- Tamara Samsonovová (* 1947), vražedkyně
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Uschur na německé Wikipedii.
- ↑ Итоги Всероссийской переписи населения 2020 года (по состоянию на 1 октября 2021 года). Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Užur na Wikimedia Commons