Tento článek se bude zabývat tématem Uvozovky, které vyvolalo velký zájem a debatu v různých kruzích společnosti. Uvozovky se stal referenčním bodem v současné diskusi a jeho relevance je v současném kontextu nepopiratelná. Prostřednictvím podrobné analýzy budou prozkoumány různé aspekty obklopující Uvozovky, od jeho historického původu až po jeho dnešní dopad. Bude zkoumán jeho vliv v různých oblastech, stejně jako důsledky, které má pro různé sektory společnosti. Kromě toho budou prezentovány různé pohledy a názory na Uvozovky s cílem nabídnout ucelenou a obohacující vizi na toto vysoce relevantní téma.
Uvozovky („“ ‚‘ »« ›‹) jsou párová interpunkční znaménka užívaná nejčastěji k vyznačení přímé řeči v textu. V češtině se uvozovky přimykají k označenému textu bez mezer a jako základní se používají dvojité uvozovky typu 99 66. Na běžné počítačové klávesnici jsou vyznačeny jen rovné dvojité horní uvozovky ("), které se hodí především pro zapisování počítačového kódu nebo například pro vyhledání přesně zadaného výrazu.
Dvojité uvozovky jsou starší než uvozovky jednoduché. Vychází z notace používané původně v rukopisech z patnáctého století, kde sloužila k označení pasáží výjimečné důležitosti (nikoliv však nezbytně citaci). Tato notace byla umístěna na vnějším okraji stránky a opakovala se na každém řádku pasáže. V polovině šestnáctého století tiskaři (především v Basileji ve Švýcarsku) vyvinuli typografickou podobu této notace, připomínající současnou koncovou respektive pravou dvojitou uvozovku. Během sedmnáctého století začalo být toto označení typické pro citované části textu a začalo být běžné, především v Británii, tisknout uvozovky (nyní již v moderní formě počáteční a koncové uvozovky) na začátek a konec citace, stejně jako na okraji. Francouzský způsob použití uvozovek je pozůstatkem z tohoto období. Ve většině ostatních jazyků, včetně češtiny, používání okrajových značek ustoupilo na konci osmnáctého století.
Jednoduché uvozovky se objevily kolem roku 1800 jako indikátor druhé úrovně citování.
V různých jazycích se pro uvozovky používají různé znaky, lišící se jak tvarem, tak umístěním:
angličtina | “X” | ‘X’ | |
---|---|---|---|
čeština, slovenština | „X“ | ‚X‘ | »X« příp. i ›X‹ [1] |
dánština | „X“ | ||
finština, švédština | ”X” | ’X’ | »X», ›X› |
francouzština | « X » | “X” | |
italština | «X» | “X” | |
nizozemština | „X“ | ‘X’ | «X» |
chorvatština | »X« | „X“ | |
maďarština[2] | „X” | »X« | |
němčina | „X“ | »X« | |
norština, ruština | «X» | „X“ | |
polština | „X” | «X» | „X“ |
portugalština | «X» | “X” | |
brazilská portugalština | “X” | ‘X’ | |
rumunština | „X” | «X» | |
slovinština | „X“ | «X» | |
španělština | «X» | “X” | |
turečtina | «X» | “X” | “X„ |
čínština, japonština | 「X」 | 『X』 |
V češtině se používají dvojité uvozovky typu 9966 („text“). Pokud je třeba použít uvozovky v již uvozeném textu, lze použít jednoduché uvozovky typu 96 (,text‘), popřípadě boční (obrácené francouzské) uvozovky (»text«) a jednoduché boční uvozovky (›text‹). Používání jiných znaků ("text", ,,text``) nebo jiných forem uvozovek z jiných jazyků (“text”) je v češtině považováno za nesprávné.[3]
V psané angličtině se používají uvozovky typu 66text99, tedy na začátku stejné horní uvozovky jako se v češtině používají na konci a uzavírací uvozovky také horní, ale opačného tvaru. Uvozovky v angličtině indikují:
V americké angličtině se běžně používají dvojité uvozovky (jakožto primární). Pokud jsou uvozovky použity uvnitř druhého páru uvozovek, používají se jako sekundární uvozovky jednoduché. Například: “Didn't she say ‘I like red best’ when I asked her wine preferences?” he exclaimed to his guests.
Pokud jsou uvnitř zanořeny další uvozovky, použijí se opět uvozovky dvojité a tato alternace pokračuje dále dle potřeby (ačkoliv k tomuto dochází velmi zřídka). Oproti tomu britská angličtina inklinuje k opačné konvenci – jednoduché uvozovky se používají jako primární, zatímco dvojité mají funkci uvozovek sekundárních. Tento rozdíl se však datuje až od 60. let 20. století, dříve se používání uvozovek v britské angličtině shodovalo s používáním v angličtině americké. Obecně rozdílné varianty angličtiny mají rovněž odlišná pravidla toho, zda se interpunkce píše uvnitř uvozovek, nebo se vkládá až za ně.
Uvozovky | Unicode | HTML entita | Kód v OS Windows[p 1] | Unicode přes klávesnici[p 2] | Klávesou Compose[p 3] | macOS[p 4] | |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Běžné | „ | U+201E | „
|
Alt + 0132 | Ctrl+⇧ Shift+U + 201E | Compose " , | Alt + ⇧ Shift + N |
“ | U+201C | “
|
Alt + 0147 | Ctrl+⇧ Shift+U + 201C | Compose " < | Alt + ⇧ Shift + H | |
Běžné jednoduché | ‚ | U+201A | ‚
|
Alt + 0130 | Ctrl+⇧ Shift+U + 201A | Compose ' , | Alt + N |
‘ | U+2018 | ‘
|
Alt + 0145 | Ctrl+⇧ Shift+U + 2018 | Compose ' < | Alt + H | |
Boční | » | U+00BB | »
|
Alt + 0187 | Ctrl+⇧ Shift+U + 00BB | Compose > > | Alt + ⇧ Shift + 9 |
« | U+00AB | «
|
Alt + 0171 | Ctrl+⇧ Shift+U + 00AB | Compose < < | Alt + ⇧ Shift + 0 | |
Boční jednoduché | › | U+203A | ›
|
Alt + 0155 | Ctrl+⇧ Shift+U + 203A | Compose . > | Alt + ⇧ Shift + ú |
‹ | U+2039 | ‹
|
Alt + 0139 | Ctrl+⇧ Shift+U + 2039 | Compose . < | Alt + ⇧ Shift + ) | |
Anglické uzavírací | ” | U+201D | ”
|
Alt + 0148 | Ctrl+⇧ Shift+U + 201D | Compose " > | Alt + ⇧ Shift + J |
’ | U+2019 | ’
|
Alt + 0146 | Ctrl+⇧ Shift+U + 2019 | Compose ' > | Alt + J |
Poznámky:
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Quotation mark na anglické Wikipedii.