Svět je plný záhad a zázraků a Unenlagia je toho dokonalým příkladem. Od nepaměti přitahuje Unenlagia pozornost a představivost lidstva, vyvolává debaty, teorie a nekonečný výzkum. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Unenlagia, od jeho dopadu na společnost až po jeho důsledky v moderním světě. Přidejte se k nám na této fascinující cestě, při které odhalíme tajemství a kuriozity obklopující Unenlagia a zjistíte, proč zůstává tématem všeobecného zájmu.
![]() Stratigrafický výskyt: Pozdní křída, asi před 89 miliony let | |
---|---|
![]() Unenlagia comahuensis, rekonstrukce vzhledu. | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Třída | plazi (Sauropsida) |
Nadřád | dinosauři (Dinosauria) |
Řád | plazopánví (Saurischia) |
Podřád | Theropoda |
Čeleď | Unenlagiidae |
Podčeleď | Unenlagiinae |
Rod | Unenlagia Novas a Puerta, 1997 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Unenlagia (z jazyka Mapuče „poloviční pták“) byl rod ptákům velmi podobného unenlagiidního (dříve dromaeosauridního) teropodního dinosaura, který žil před asi 89 miliony let (svrchní křída) na území provincie Neuquén v Argentině.[1] V současnosti jsou rozeznávány dva druhy tohoto rodu: U. comahuensis, popsaný roku 1997 a U. paynemili, popsaný roku 2004.[2]
Unenlagia byla zřejmě opeřená a dosahovala délky kolem 2,3[3] až 3,5 metru. Hmotnost se pohybovala zřejmě kolem 63[4] až 75[5] kilogramů. Je možné, že tito opeření dinosauři patřili do skupiny Avialae. Jednalo se o menšího a štíhle stavěného predátora, lovícího menší až středně velké druhy obratlovců.
Histologický výzkum kostry tohoto teropoda odhalil, že měl do značné míry pneumatizovanou postkraniální část svého skeletu (množství dutin pro vzdušné vaky, zabíhající do kostí a podílející se na respiraci).[6]