Umami
Dnes je Umami téma široce diskutované a analyzované v různých oblastech společnosti. Jeho dopad zasáhl do různých oblastí, od zdraví po technologie, politiku a ekonomiku. Umami vyvolal řadu debat a kontroverzí, které zdůraznily důležitost jeho studia a porozumění. V průběhu let se Umami vyvíjel a přizpůsoboval změnám a výzvám, kterým čelil, a stal se tématem zájmu odborníků i fandů. V tomto článku podrobně prozkoumáme různé aspekty a dopady Umami s cílem poskytnout kompletní a aktualizovanou vizi tohoto tématu, které je dnes tak relevantní.
Umami je vedle čtyř základních (lidských) chutí (sladká, hořká, slaná a kyselá) pátou chutí. Název je odvozený z japonského adjektivního slovesa umai (美味い), česky (takový, který) je chutný, (takový, který) je delikátní. Specifický chuťový receptor pro umami taste-mGluR4 byl objeven v roce 2000 a vnímá v jídle obsaženou aminokyselinu kyselinu glutamovou nebo její soli, glutamany (glutaman sodný, glutaman draselný).
Výskyt
Chuť umami je obsažena v potravinách, které konzumujeme běžně. Jedná se například o maso, ryby, sýry a zeleninu (např. zralá rajčata, celer, špenát). První potravina s chutí umami, se kterou se člověk setká, je mateřské mléko.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ NINOMIYA, Kumiko. Natural occurrence. Food Reviews International. 1998-05, roč. 14, čís. 2-3, s. 177–211. Dostupné online . ISSN 8755-9129. doi:10.1080/87559129809541157. (anglicky)
Externí odkazy
- Světovou gastronomickou scénu dobíjí pátá chuť umami – České noviny, 22. 6. 2009
- Umami aneb japonské jídlo má pět chutí – ČT24, 22. 6. 2010 (včetně videoreportáže)
