U tří můstků
V tomto článku se ponoříme do vzrušujícího světa U tří můstků. Dozvíme se o jeho historii, jeho aplikacích a významu v současné společnosti. U tří můstků je v průběhu let předmětem debat a studií a je důležité porozumět jeho dopadu v různých oblastech, od technologie po kulturu. Prostřednictvím tohoto článku prozkoumáme různé aspekty U tří můstků a odhalíme jeho složitost, abychom poskytli úplný a zasvěcený pohled na toto fascinující téma.
 U tří můstků | |
|---|---|
| IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu) | |
 | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 14. prosince 1990 |
| Vyhlásil | Okresní národní výbor Český Krumlov |
| Nadm. výška | 890–910 m n. m. |
| Rozloha | 8,31 ha[1][2] |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Okres | Český Krumlov |
| Umístění | Pohoří na Šumavě |
| Souřadnice | 48°36′45″ s. š., 14°40′33,96″ v. d. |
  U tří můstků | |
| Další informace | |
| Kód | 1283 |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
U tří můstků je přírodní památka v okrese Český Krumlov. Nachází se v Novohradských horách, v širokém údolí Pohořského potoka na severovýchodním úpatí Jiřické hory, dva kilometry severozápadně od Pohoří na Šumavě. Je součástí Evropsky významné lokality Pohoří na Šumavě[3] a Ptačí oblasti a Přírodního parku Novohradské hory.
Předmětem ochrany jsou komplexy rašelinných a podmáčených smrčin, jedno z nejbohatších nalezišť vzácné kýchavice bílé pravé v Novohradských horách.[4] Ložisko rašeliny je až 1,5 m mocné, je syceno vodou z četných podsvahových pramenišť na jižním okraji a nachází se na podloží tvořeném středně zrnitou porfyrickou biotitickou žulou moldanubického plutonu weinsberského typu.[4]
Flóra
Ve stromovém patru zcela převládá smrk ztepilý, s nepatrnou příměsí břízy karpatské, borovice lesní a jeřábu ptačího. V bylinném podrostu se vyskytují třtina chloupkatá, bika lesní, plavuň pučivá, violka bahenní, dřípatka horská, podbělice alpská, v rašelinných smrčinách suchopýr pochvatý, klikva bahenní, vlochyně bahenní, černýš luční, ostřice zobánkatá, ostřice chudokvětá, velmi vzácně i kyhanka sivolistá. V mechovém patru podmáčených smrčin převládá rašeliník Girgensohnův a hojně se vyskytují játrovky rohozec trojlaločný, kryjnice Meylanova, kryjnice Neesova a křepenka prostřední, bohatě vyvinuté mechové patro rašelinných smrčin tvoří zejména rašeliník křivolistý, rašeliník prostřední, rašeliník člunkolistý.[4]
Odkazy
Reference
- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. .
- ↑ Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. .
- ↑ nature.cz: Pohoří na Šumavě. www.nature.cz . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-15.
- ↑ a b c ckrumlov.cz: U tří můstků
Literatura
- ALBRECHT, Josef, a kol. Českobudějovicko. Redakce Peter Mackovčin, Josef Albrecht. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, 2003. 807 s. (Chráněná území České republiky; sv. VIII. Českobudějovicko). ISBN 80-86064-65-4. S. 199.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu U tří můstků na Wikimedia Commons