USS Carney (DDG-64)
V článku USS Carney (DDG-64) důkladně prozkoumáme všechny aspekty tohoto tématu. Od jeho vzniku k jeho vývoji v čase, přes jeho dopad na společnost a jeho relevanci dnes. Budeme analyzovat různé pohledy a názory odborníků v oboru, stejně jako relevantní data, která pomohou lépe porozumět důležitosti a vlivu USS Carney (DDG-64) v různých oblastech. Tento článek se snaží poskytnout úplný a podrobný pohled na USS Carney (DDG-64) s cílem obohatit znalosti a podpořit kritické úvahy o tomto tématu.
.jpg) USS Carney (DDG-64) | |
| Základní údaje | |
|---|---|
 | |
| Typ | torpédoborec |
| Třída | Arleigh Burke |
| Číslo trupu | DDG-64 |
| Uživatelé | US Navy |
| Lodní znak |  |
| Jméno podle | americký admirál Robert Carney |
| Objednána | 16. ledna 1991 |
| Zahájení stavby | 3. srpna 1993 |
| Spuštěna na vodu | 23. července 1994 |
| Uvedena do služby | 13. dubna 1996 |
| Osud | aktivní (2023) |
| Takticko-technická data | |
| Výtlak | 9 033 t (plný) |
| Délka | 153,8 m |
| Šířka | 20,4 m |
| Ponor | 6,3 m |
| Pohon | 4× LM2500 |
| Rychlost | 30 uzlů (56 km/h) |
| Dosah | 4 400 nám. mil (8 150 km) při 20 uzlech (37 km/h) |
| Posádka | 346 důstojníků a námořníků |
| Výzbroj | 1× 127mm Mk 45 2× Mk 141 (4 hl.) 2× Mk 41
2× 25mm M242 Bushmaster |
| Elektronika | AN/SPY-1D |
| Letadla | 1× MH-60R Seahawk |
USS Carney (DDG-64) je americký torpédoborec třídy Arleigh Burke. Je čtrnáctou postavenou jednotkou své třídy. Postaven byl v letech 1993–1996 loděnicí Bath Iron Works ve městě Bath ve státě Maine. Torpédoborec byl objednán v roce 1991, dne 3. srpna 1993 byla zahájena jeho stavba, hotový trup byl spuštěn na vodu 23. července 1994 a 13. dubna 1996 byl zařazen do služby.[1]
Služba
_(43128579575).jpg)
.jpg)
První nasazení plavidla proběhlo ve Středomoří a na Blízkém východu od října 1997 do dubna 1998. Od září 1999 byl torpédoborec nasazen do bojové skupiny letadlové lodě USS John F. Kennedy operující ve Středomoří a Arabském zálivu. Nasazení ukončil v březnu 2000.[2] Mezi únorem a zářím 2002 se Carney, opět ve skupině letadlové lodě John F. Kennedy, účastnil operace Trvalá svoboda.[2]
Prosperity Guardian
Dne 19. října 2023 se Carney stal první válečnou lodí, která zasáhla proti raketám a dronům, kterými jemenští Hútíjové po vypuknutí války mezi Izraelem s Hamásem začali útočit na mezinárodní dopravu v Rudém moři.[3] Loď byla nasazena do mezinárodní vojenské Operace Prosperity Guardian, která byla v reakci na krizi v Rudém moři spuštěna v prosinci 2023 koalicí států vedených Spojenými státy americkými. Jejím cílem bylo zajištění bezpečné plavby v Rudém moři, Adenském zálivu a průlivu Mandeb.
V noci z 12. na 13. ledna 2024 Carney zaútočil na radarovou stanici Húsíů za použití střel s plochou dráhou letu Tomahawk. Húsiové však obvinili Američany z ostřelování jemenského hlavním města Saná.[4][5]
Carney během svého nasazení v Rudém moři provedl 51 zásahů proti hútíjským dronům a raketám. Jen při prvních z těchto zásahů torpédoborec zlikvidoval patnáct dronů a čtyři řízené střely. Kromě vlastních řízených střel přitom využíval i svůj 127mm kanón Mk.45 a dokonce systém bodové obrany Phalanx. Po návratu byla celá posádka oceněna stužkou Combat Action Ribbon, což je vyznamenání, které nebylo uděleno celé lodní jednotce od války v Zálivu.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ USS CARNEY (DDG 64) . Naval Vessel Register . Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-12. (anglicky)
- ↑ a b USS CARNEY DDG 64 . US Carriers.net . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b USS Carney’s Red Sea Operations Highlight 5-inch Deck Gun’s Anti-Air Capability . The War Zone, rev. 2024-12-06 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ USA znovu útočily na jemenské hútíe. Tvrdí, že cílem byl radar, podle povstalců bylo terčem město. ČT24 . Česká televize, 2024-01-13 . Dostupné online.
- ↑ USA znovu útočily na Húsíje. Terčem byl radar jemenských povstalců, tvrdí americká armáda. irozhlas.cz . Český rozhlas, 2024-01-13 . Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu USS Carney na Wikimedia Commons - (anglicky) Oficiální web Archivováno 26. 8. 2013 na Wayback Machine.
