Uškrcení
V moderním světě se Uškrcení stal tématem velkého zájmu a debat. Od svého vzniku až po dopad na dnešní společnost byl Uškrcení předmětem studia a analýzy odborníků v různých oblastech. Jeho význam přesahuje hranice a kultury, protože jeho vliv je pociťován ve všech oblastech každodenního života. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Uškrcení, od jeho počátků až po jeho dnešní vývoj. Prostřednictvím přísné a podrobné analýzy se budeme snažit lépe porozumět důležitosti Uškrcení v dnešní společnosti a její projekci do budoucna.
Při uškrcení je krk oběti stažen škrtidlem, přičemž tah škrtidla vykonává sama oběť (sebevražda), pachatel (vražda) nebo předmět (sebevražda, vražda, nehoda). Smrt při uškrcení nastává podobným způsobem jako při oběšení, tedy spolupůsobením:
- podráždění bloudivého nervu
- stlačení krkavic a tím zamezení toku krve do mozku
- uzavření dýchacích cest
Obvykle není zcela uzavřen hrtan a smrt při škrcení tak trvá déle než při oběšení.
Nejčastější příčinou uškrcení je vražda, možná je i sebevražda. Nehody jsou poměrně vzácné. V některých zemích se používala i poprava na stroji, který odsouzeného uškrtil, Garota.
Související články
Literatura
- TESAŘ, Jaromír. Soudní lékařství. Praha: Avicenum, 1977. S. 264.
Encyklopedické heslo Uškrcení v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
