Třída Hvidbjørnen

V dnešním světě je Třída Hvidbjørnen tématem, které upoutalo pozornost mnoha jednotlivců a odborníků v různých oblastech. Od svého vzniku vyvolal Třída Hvidbjørnen velký zájem a stal se předmětem mnoha studií, výzkumů a debat. Tento fenomén v mnoha lidech vzbudil zvědavost i strach, protože jeho dopad na různé aspekty moderního života je nepopiratelný. Třída Hvidbjørnen se ukázal jako relevantní a mimořádně významné téma v naší současné společnosti a zdá se, že jeho vliv neustále roste. V tomto článku důkladně prozkoumáme různé aspekty Třída Hvidbjørnen a analyzujeme jeho dopad v různých oblastech, čímž nabídneme komplexní a zasvěcený pohled na toto téma, které je dnes tak aktuální.

Třída Hvidbjørnen
Hvidbjørnen (F348)
Hvidbjørnen (F348)
Obecné informace
UživatelDánské královské námořnictvo
Typfregata
Lodě4
Osudvyřazeny
Nástupcetřída Peder Skram
Technické údaje
Výtlak1345 t (standardní)
1650 t (plný)
Délka72 m
Šířka11,5 m
Ponor5 m
Pohon4 diesely
Rychlost18 uzlů
Dosah6000 nám. mil při 13 uzlech
Posádka85
Výzbroj1× 76mm kanón
1× vrhač hlubinných pum
Letadla1× vrtulník
RadarCWS-1
NWS-1
SonarMS-26

Třída Hvidbjørnen byly hlídkové fregaty dánského královského námořnictva. V Dánsku byly označeny jako inspekční plavidla. Celkem byly postaveny čtyři jednotky této třídy. Jejich hlavním úkolem bylo hlídkování v okolí Grónska, Faerských ostrovů a v Severním moři.[1] Ze služby byly vyřazeny v letech 1991–1992.[2] Byly to první dánské válečné lodě konstruované pro nesení vrtulníku.[2]

Stavba

Stavba čtyř jednotek této třídy byla objednána roku 1960.[1] Postavila je loděnice Aalborg Vaerft v Aalborgu.[2]

Jednotky třídy Hvidbjørnen:[1]

Jméno Založení kýlu Spuštěna Vstup do služby Status
Hvidbjørnen (F348) 4. června 1961 23. listopadu 1961 15. prosince 1962 vyřazena 1992
Vædderen (F349) 30. října 1961 6. dubna 1962 19. března 1963 vyřazena 1992
Ingolf (F350) 5. prosince 1961 27. července 1962 27. července 1963 vyřazena 1991
Fylla (351) 27. června 1962 18. prosince 1962 10. července 1963 vyřazena 1991

Konstrukce

Plavidla nesla radary CWS-1, NWS-1 a sonar MS-26. Byla vyzbrojena jedním 76mm kanónem a jedním vrhačem hlubinných pum. Později byly doplněny ještě dva 37mm kanóny. Na zádi byla přistávací plocha a hangár pro vrtulník. Nejprve do roku 1982 typu Alouette III a později Lynx.[1] Pohonný systém tvořily čtyři diesely General Motors o výkonu 6400 shp, pohánějící jeden lodní šroub.[2] Nejvyšší rychlost dosahovala 18 uzlů.[1] Dosah byl 6000 námořních mil při rychlosti 13 uzlů.[2]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 58. 
  2. ↑ a b c d e HVIDBJØRNEN Class (1962-1992) . Navalhistory.dk . Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 389.