V dnešním světě se Turuchansk stalo tématem velkého významu a zájmu širokého spektra společnosti. Ať už kvůli svému dopadu na ekonomiku, politiku, technologie nebo kulturu, Turuchansk se umístil jako klíčový bod v diskusi a analýze různých aspektů moderního života. Od svého založení podněcoval Turuchansk zvědavost a debaty, generoval protichůdné názory a povzbuzoval k hledání řešení a inovací. V průběhu historie byl Turuchansk protagonistou bezpočtu významných událostí, které označovaly před a po způsobu, jakým jsou různá témata koncipována a řešena. V tomto článku prozkoumáme různé dimenze a aspekty Turuchansk a analyzujeme jeho důležitost a důsledky v současném světě.
Turuchansk | |
---|---|
![]() | |
Poloha | |
Souřadnice | 65°47′35″ s. š., 87°57′44″ v. d. |
Nadmořská výška | 7 m n. m. |
Stát | ![]() |
![]() ![]() Turuchansk | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 3 178 (2021)[1] |
Správa | |
Vznik | 1660 |
Telefonní předvolba | 39190 |
PSČ | 663230 a 663231 |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Turuchansk (rusky Туруха́нск) je vesnice (selo) v Rusku se 4662 obyvateli (sčítání lidu 2010), správní sídlo stejnojmenného rajónu. Nachází se v Krasnojarském kraji na soutoku Dolní Tunguzky s Jenisejem, 1500 km severně od Krasnojarska a 120 km jižně od severního polárního kruhu. Město je postaveno na permafrostu, klima je subpolární: letní teploty dosahují přes 30 °C, kdežto v zimě se objevují až padesátistupňové mrazy.[2] Turuchansk má letiště a říční přístav, nedaleko se nachází velké ropné pole Vankor.
Původně byl založen v roce 1607 u řeky Turuchan jako jeden z prvních opěrných bodů kozáků na Sibiři.[3] Stal se centrem obchodu s kožešinami a v roce 1785 byl povýšen na město, v roce 1822 však městská práva ztratil. V roce 1910 bylo rozhodnuto přestěhovat vesnici na příhodnější místo na opačném břehu Jeniseje, původní osada dostala název Staroturuchansk. V roce 1989 zde žilo téměř devět tisíc obyvatel, od té doby počet klesl na polovinu.
Za carského Ruska i Sovětského svazu směřovaly do Turuchanska transporty politických vyhnanců. Nuceně zde pobývali Josif Vissarionovič Stalin, Julij Osipovič Martov, Jakov Sverdlov, Aron Solc, Lev Kameněv, Ariadna Efronová a Luka Vojno–Jaseněcký, také sem byli za druhé světové války přesídleni povolžští Němci.[4]