Turnagra drozdí

Tento článek se bude zabývat významem Turnagra drozdí v dnešní společnosti. Turnagra drozdí získal význam v různých oblastech, od módy po technologie, včetně kultury a politiky. Jeho vliv se v posledních letech výrazně rozšířil a má hluboký dopad na způsob, jakým lidé interagují a jak se k sobě navzájem vztahují. Proto je nezbytné do hloubky analyzovat roli, kterou Turnagra drozdí v současnosti hraje, a také její možné důsledky v krátkodobém i dlouhodobém horizontu. Za tímto účelem budou zkoumány různé perspektivy a případové studie, aby bylo možné lépe porozumět významu a rozsahu Turnagra drozdí v současné společnosti.

Jak číst taxoboxTurnagra drozdí
alternativní popis obrázku chybí
Vycpaná turnagra drozdí
(ze sbírek muzea Te Papa)
Stupeň ohrožení podle IUCN
vyhynulý
vyhynulý[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádpěvci (Passeriformes)
Čeleďžluvovití (Oriolidae)
Rodturnagra (Turnagra)
Binomické jméno
†Turnagra capensis
(Sparrman, 1787)
Synonyma
  • Tanagra capensis
  • Turdus crassirostus
  • Turnagra crassirostris
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Turnagra drozdí (Turnagra capensis), maorsky piopio, je vyhynulý druh pěvce z čeledi žluvovití (Oriolidae), který býval endemický Jižnímu ostrovu Nového Zélandu.

Systematika

Druh formálně popsal švédský přírodovědec Anders Sparrman v roce 1878 jako Tanagra capensi.[2] Sparrman se nicméně mylně domníval, že popisovaný exemplář pochází z Jižní Afriky, pročež mu přiřadil druhové jméno capensis neboli „kapský“.[3] Nejbližším příbuzným turnagry drozdí je turnagra bělohrdlá (Turnagra tanagra) ze Severního ostrova. Oba druhy pak utvářejí rod Turnagra a nejednou byly považovány za tentýž druh, avšak moderní taxonomie s nimi nakládá jako se samostatnými druhy. Podle molekulárních dat je nejbližším příbuzným rodu Turnagra rod Sphecotheres, který sdružuje několik žluvovitých ptáků z Austrálie a jihovýchodní Asie.[4] Rozeznávají se dva poddruhy, a sice:

Popis

Turnagra drozdí dosahovala výšky kolem 26 cm a váhy 130 g. Svrchní část těla byla olivově hnědá. Ocas byl rezavý s hnědými středovými pery. Spodina byla nápadně bílo-hnědě strakatá. Hrdlo a strany krku byly rezavohnědé, čelo, temeno a tváře načervenalé. Nohy i krátký a silný zobák byly tmavě hnědé.[5]

Biologie a ekologie

Podle nálezu subfosilních pozůstatků v maorských sídlištích napříč Jižním a Stewartovým ostrovem lze vyvodit, že turnagra drozdí byla původně široce rozšířená na obou zmíněných ostrovech. Jednalo se o teritoriální ptáky, kteří žili v párech. Hnízdo z klestí a mechu bylo umisťováno do větvení stromu ve výšce kolem 2 metrů nad zemí. Snůška většinou obsahovala dvě bílá nebo bílorůžová vejce s hnědými či černými skvrnami. Turnagra drozdí se živila bezobratlými živočichy, ovocem, semeny a listy. Jednalo se o extrémně krotkého ptáka, který i ve velkých počtech posedával v bezprostřední blízkosti člověka.[6]

Vyhynutí

Dá se předpokládat, že úbytek lesních porostů po příchodu Polynésanů, kteří vypalovali lesy, negativně ovlivnil populaci turnagry drozdí, avšak ještě v době příchodu Evropanů na Nový Zéland byly turnagry drozdí široce rozšířeny v lesních habitatech Jižního a Stewartova ostrova. V letech 1873 a 1885 byly zaznamenány prudké úbytky druhu a někdy kolem roku 1904–1905 došlo k vyhynutí posledních populací, které přežívaly ve špatně dostupném Fiordlandu. Za vyhynutím druhu stojí introdukovaní invazivní savci, jako jsou krysy obecné, hranostaji, fretky, kočky, psi aj. Na Stephensonově ostrově se ještě v roce 1894 vyskytovalo snad přes 1000 turnager drozdích, avšak do roku 1898 došlo k jejich vyhynutí následkem introdukce koček.[7]

Je možné, že turnagra drozdí přežila i déle, avšak pozorování z pozdějších let nebyla potvrzena. Patří k nim pozorování ze Southlandu a roku 1947, západního Nelsonu z roku 1948 nebo Fiordlandu z let 1962 a 1963.[2]

Odkazy

Reference

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. .
  2. a b Checklist Committee. Checklist of the birds of New Zealand, Norfolk and Macquarie Islands, and the Ross Dependency, Antarctica. 5. vyd. Wellington: Ornithological Society of New Zealand, 2022. Dostupné online. S. 212. (anglicky) 
  3. WATOLA, George. The discovery of New Zealand's birds: the first record of every bird species in New Zealand since 1769. Orewa: Stepping Stone Books, 2009. Dostupné online. ISBN 9780473135409. S. 217-218. (anglicky) 
  4. ZUCCON, Dario; ERICSON, Per G. P. Molecular and morphological evidences place the extinct New Zealand endemic Turnagra capensis in the Oriolidae. Molecular Phylogenetics and Evolution. 2012-01-01, roč. 62, čís. 1, s. 414–426. Dostupné online . ISSN 1055-7903. doi:10.1016/j.ympev.2011.10.013. 
  5. Heather, Robertson & Onley 2015, s. 188.
  6. Heather, Robertson & Onley 2015, s. 402.
  7. TENNYSON, Alan; MARTINSON, Paul. Extinct Birds of New Zealand. Wellington: Te Papa Press, 2006. ISBN 9780909010218. S. 130-131. (anglicky) 

Literatura

  • HEATHER, Barrie; ROBERTSON, Hugh; ONLEY, Derek, 2015. The Field Guide to the Birds of New Zealand. Auckland: Penguin Books. ISBN 9780143570929. (anglicky) 
  • TENNYSON, Alan; MARTINSON, Paul. Extinct Birds of New Zealand. Wellington: Te Papa Press, 2006. ISBN 9780909010218. (anglicky) 

Externí odkazy