Tufový prstenec

Tento článek se bude věnovat tématu Tufový prstenec, které v posledních letech získalo velkou relevanci díky svému dopadu na různé oblasti společnosti. V průběhu historie byl Tufový prstenec předmětem mnoha studií a diskusí, které vyvolaly rostoucí zájem ze strany akademiků, odborníků i široké veřejnosti. Tento článek se snaží do hloubky analyzovat nejrelevantnější aspekty Tufový prstenec a prozkoumat jeho rozmanité dimenze a jeho vliv v různých kontextech. Podobně bude prozkoumán nejnovější výzkum související s Tufový prstenec, aby bylo možné poskytnout úplný a aktualizovaný pohled na toto téma. Prostřednictvím kritického a reflexivního přístupu má čtenáři nabídnout obohacující pohled, který přispívá k lepšímu pochopení Tufový prstenec a jeho důsledků v současné společnosti.

Letecký snímek na tufový prstenec Diamond Head, Havajské ostrovy
Pohled na tufový prstenec Caldera Blanca na Lanzarote, Kanárské ostrovy

Tufový prstenec je typ malé sopky vznikající jako výsledek interakce vystupujícího magmatu s povrchovou či podpovrchovou vodou v procesu zvaném freatomagmatismus.[1] Během kontaktu vody s magmatem dochází k přeměně vody na páru, její expanzi a následně k explozi. Exploze způsobuje fragmentaci magmatu a vede k následnému vzniku sopečného popela, který je následně ukládán a kompaktován do tufů. Charakteristickým vzhledem této sopky je velká kruhová, ale relativně mělká deprese,[2] která má lehce vystouplé okraje tvořené vyvrženými kusy tufů a podložních hornin.[3] Okraje, většinou nižší než 50 metrů,[2] jsou tvořeny kompaktními uloženinami pyroklastického materiálu[1] často tvořící snadno rozpoznatelné tenké vrstvy. Velikost klastů se většinou pohybuje v rozmezí sopečného popela až lapill.[4] Příbuznými druhy sopek jsou maary a tufové kužele.

Tufové prstence vznikají v oblastech, kde se nachází blízko pod povrchem zdroj podzemní vody, či v mělkých tělesech povrchové vody.[5] V některých případech může dojít k situaci, že se zdroj vody vyčerpá, či je její přívod do místa sopečné erupce přehrazen uloženými pyroklastiky, mechanismus erupce se může změnit z freatomagmatismu na jiný,[6] například výlevný či Strombolského typu. Tufové prstence často vytvářejí rozsáhlá smíšená sopečná pole, ve kterých je možné pozorovat taktéž tufové kužele, maary a sypané kužele.[7]

Charakteristickým příkladem tufových prstenců je Diamond Head ležící na Havajských ostrovech, Caldera Blanca na Lanzarote, či Crater Elegante v Mexiku. Předpokládá se, že tufové prstence by mohly existovat i na Marsu,[8][9] kde jsou známy na jeho povrchu důkazy výskytu jak tekoucí vody, tak i sopečné činnosti.

Reference

  1. ↑ a b Encyclopedia Britannica: tuff ring . . Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b SIGURDSSON, Haraldur; STIX, John. Encyclopedia of Volcanoes. : Academic Press, 1999. Dostupné online. ISBN 978-0-12-643140-7. Kapitola Effusive Volcanism, s. 684. (anglicky) Dále jen Sigurdsson a kol.. 
  3. ↑ How volcanoes work: Hydrovolcanic eruptions . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-08-01. (anglicky) 
  4. ↑ Sigurdsson a kol., str. 685.
  5. ↑ Sigurdsson a kol., str. 287
  6. ↑ Sigurdsson a kol., str. 509.
  7. ↑ Sigurdsson a kol., str. 281.
  8. ↑ Keszthelyi, L. P., W. L. Jaeger, C. M. Dundas, S. Martínez-Alonso, A. S. McEwen, and M. P. Milazzo, 2010, Hydrovolcanic features on Mars: Preliminary observations from the first Mars year of HiRISE imaging, Icarus, 205, 211–229, doi: 10.1016/j.icarus.2009.08.020, anglicky.
  9. ↑ Brož P., and E. Hauber, 2013, Hydrovolcanic tuff rings and cones as indicators for phreatomagmatic explosive eruptions on Mars, JGR-Planets, Volume 118, 8, 1656–1675, doi: 10.1002/jgre.20120 Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine., anglicky.

Literatura

  • SIGURDSSON, Haraldur; VESPERMANN, Dirk; SCHMINCKE, Hans-Ulrich. Encyclopedia of Volcanoes. : Academic Press, 1999. Dostupné online. ISBN 978-0-12-643140-7. Kapitola Scoria Cones and Tuff Rings, s. 683-694. (anglicky) 

Externí odkazy