Tropismus

V dnešním světě je Tropismus téma velkého významu a zájmu širokého spektra jednotlivců a sektorů společnosti. Ať už kvůli svému dopadu na ekonomiku, zdraví, politiku nebo kulturu, Tropismus se stal ústředním bodem diskusí a debat po celém světě. V průběhu historie Tropismus podnítil nekonečný výzkum, technologický pokrok a významné změny ve způsobu, jakým toto téma vnímáme a přistupujeme k němu. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Tropismus a zamyslíme se nad jeho rolí v dnešní společnosti.

Tropismus (z řeckého tropos, obrat) je orientace živých organismů podle nějaké stimulace, podráždění nebo podnětu, a to beze změny místa (nelokomoční pohyb). Organismus se tedy naklání nebo obrací k podnětu nebo od něho (odvetný pohyb). Tropismus může být pozitivní (směrem ke světlu a podobně), anebo negativní (například proti gravitaci).[1]

Tropismus je velmi rozšířený jev mezi rostlinami i nepohyblivými živočichy, jeden z nejjednodušších projevů dráždivosti. Hraje velkou roli u virů a patogenů.

Rozlišujeme například:

  • chemotropismus, způsobený chemickým stimulem
    • aerotropismus, stimulace vzduchem, zvláštní forma chemotropismu
  • fototropismus – obracení těla nebo jeho části za světlem
  • geotropismus (nebo gravitropismus)
    • pozitivní – růst kořene ve směru gravitace
    • negativní – růst nadzemní lodyhy proti gravitaci
  • heliotropismus – pohyb podle Slunce
  • hygrotropismus – pohyb za vlhkostí
  • termotropismus aj.

Významnými pracemi o tropismech vynikl český biolog Emanuel Rádl.

Geotropismu se věnoval pražský rodák Friedrich Czapek.

Od tropických pohybů, orientovaných vůči podnětu, je třeba odlišit pohyby nastické (neorientované), jako je například otevírání a zavírání květu podle osvětlení.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tropism na anglické Wikipedii.

  1. ↑ S. Rosypal, Přehled biologie. Praha 1994, str. 235.

Literatura

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu tropismus na Wikimedia Commons