V dnešním článku budeme dále prozkoumávat Trkmanka, téma, které je již dlouhou dobu předmětem zájmu a debat. Trkmanka je téma, které pokrývá širokou škálu aspektů, od jeho historických počátků až po jeho význam v současné společnosti. V průběhu let vzbudil Trkmanka zájem profesionálů, akademiků i nadšenců, což vedlo k četným debatám a výzkumům na toto téma. V tomto článku budeme analyzovat různé aspekty Trkmanka, zkoumat jeho dopad, důsledky a vývoj v čase. Kromě toho také prozkoumáme různé perspektivy a názory, které existují kolem Trkmanka, s cílem poskytnout globální a kompletní vizi na toto téma. Připravte se na vstup do fascinujícího světa Trkmanka!
Trkmanka | |
---|---|
![]() Trkmanka v Bořeticích | |
Základní informace | |
Délka toku | 41,7 km |
Plocha povodí | 359,0 km² |
Průměrný průtok | (Velké Pavlovice) 0,33 m³/s |
Světadíl | Evropa |
Hydrologické pořadí | 4-17-01-0120 |
Pramen | |
Ždánický les 49°5′9,1″ s. š., 17°0′28,4″ v. d. 320 m n. m. | |
Ústí | |
do Dyje u Podivína 48°48′51″ s. š., 16°50′0,6″ v. d. 160 m n. m. | |
Protéká | |
![]() | |
Úmoří, povodí | |
Atlantský oceán, Černé moře, Dunaj, Morava, Dyje | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Trkmanka (místně též Svodnica) je malá řeka v okresech Hodonín a Břeclav v Jihomoravském kraji. Je to levostranný přítok řeky Dyje dlouhý 41,7 km.[1] Plocha povodí Trkmanky měří 359,0 km².[2][pozn 1] Kdysi řeka Trkmanka napájela Kobylské jezero jedno ze dvou poměrně nedávno zaniklých jezer jižní Moravy. Svého času mohlo jít o největší jezero Českých zemí. Existovalo pravděpodobně od počátku holocénu; ve 30. letech 19. století (v době II. vojenského mapování) bylo vysušeno a přeměněno na ornou půdu pro pěstování cukrové řepy. Postupně se však v důsledku drobných tektonických pohybů a zanášení odvodňující říčky Trkmanky začalo jezero obnovovat a roku 1965 se znovu téměř naplnilo do původního stavu. Následným prohloubením odvodňovacích kanálů a rozsáhlými melioračními pracemi bylo Kobylské jezero natrvalo odvodněno. Do povodí řeky Trkmanky patřilo také čejčské jezero bylo součástí velkých zaniklých slaných jezer jižní Moravy. V oblasti výrazné, převážně tektonicky tvořené deprese. Na břehu bývalého Čejčského jezera se nachází přírodní památka Výchoz. Čejčské jezero odvodňoval Čejčský potok který se v Kobylském jezeře vléval do Trkmanky.
Trkmanka pramení ve Ždánickém lese, severozápadně od Ždánic, pod vrchem Radlovec (426 m) a teče přibližně jihozápadním směrem. Protéká pod obcemi Ždánice, Dražůvky, Želetice, Násedlovice, Kobylí, Bořetice, Velké Pavlovice (mikroregion Modré Hory). Nad Kobylím na ní leželo někdejší Kobylské jezero, které bylo před vypuštěním největší jezero v českých zemích. U města Podivín se vlévá zleva do Dyje na jejím 34,5 říčním kilometru.
Největším přítokem Trkmanky, co se délky toku, plochy povodí a vodnosti týče, je Spálený potok. Průměrná hustota říční sítě činí 0,66 km/km².[3] Celkově se v povodí Trkmanky nachází 115 vodních toků v délce do jednoho kilometru a 64 vodních toků v délce 1 až 10 km.[1] Potoky dlouhé 10 až 20 km jsou v povodí celkem tři.[1] V délce 40 až 60 km se v povodí nalézá pouze jeden vodní tok.[1] Je jím samotná řeka Trkmanka.
Průměrný průtok Trkmanky u ústí činí 0,44 m³/s. Stoletá voda zde dosahuje 57,0 m³/s.[11]
Hlásný profil:[12]
místo | říční km | plocha povodí | průměrný průtok (Qa) | stoletá voda (Q100) |
---|---|---|---|---|
Velké Pavlovice | 11,23 | 304,62 km² | 0,333 m³/s | 40,5 m³/s |
N-leté průtoky ve Velkých Pavlovicích:[12]
N-leté průtoky | Q1 | Q5 | Q10 | Q50 | Q100 |
---|---|---|---|---|---|
Q | 4,1 | 12,4 | 17,4 | 32,4 | 40,5 |