V článku Tour de France 2013 prozkoumáme a ponoříme se do všech aspektů souvisejících s tímto tématem, které je dnes tak aktuální. Od jeho historie a vývoje až po jeho dopad na společnost a jeho význam v současném prostředí. Budeme analyzovat různé pohledy a názory na Tour de France 2013, stejně jako jeho vliv na kulturu, ekonomiku a politiku. Podobně se budeme věnovat výzvám, kterým Tour de France 2013 v současnosti čelí, a jejich možným řešením. Prostřednictvím tohoto článku se budeme snažit nabídnout komplexní pohled na Tour de France 2013 s cílem poskytnout našim čtenářům hluboké a obohacující pochopení tohoto vzrušujícího tématu.
![]() | |
---|---|
![]() | |
Datum | 29. června – 21. července |
Start | Korsika, Porto-Vecchio. |
Cíl | Paříž |
Počet etap | 21 |
Celková délka | 3 479 km |
Celkový čas vítěze | 83:56:40 |
Rychlostní průměr | 40,5 km/h |
Konečné pořadí | |
Celkový vítěz | ![]() |
Druhý | ![]() |
Třetí | ![]() |
Trikoty | |
Vítěz bodovací soutěže | ![]() |
Nejlepší vrchař | ![]() |
Nejlepší mladý jezdec | ![]() |
Nejlepší tým | ![]() |
Nejaktivnější jezdec | ![]() |
← 2012 2014 → |
Tour de France 2013 byl jubilejní 100. ročník nejslavnějšího[1] cyklistického závodu světa – Tour de France, který se jel od 29. června do 21. července 2013. Start proběhl v korsickém městě Porto-Vecchio. Poprvé v historii tak Tour zavítala na tento středomořský ostrov. Vítězem jubilejního ročníku se stal britský cyklista Chris Froome.
Celková délka závodu, rozděleného do 21 etap, činila 3 479 km. Z českých jezdců do něj zasáhl pouze Roman Kreuziger ze stáje Team Tinkoff-Saxo, který obsadil celkově 5. místo, což je nejlepší výsledek české cyklistiky na Tour de France. Slováci měli zastoupení v Peteru Saganovi ze stáje Cannondale Pro Cycling, který skončil celkově 82., a Peteru Velitsovi, který jezdil za stáj Omega Pharma-Quickstep a obsadil 25. příčku.
Český handicapovaný cyklista Jiří Ježek absolvoval 11. etapu - časovku jednotlivců jako předjezdec.[2]
Na start nastoupilo celkem dvacet dva týmů:[3]
● kontinentální týmy (Jsou tři francouzské, které nejsou součásti ProTour)
Brit Bradley Wiggins neobhájil vítězství z roku 2012, protože po Giro d'Italia měl problém s levým kolenem a nemohl naplno trénovat. Tím se vyřešila otázka týmu Sky, kdo bude lídrem na Tour. Byl jim britský jezdec s úspěšným vstupem do sezony Chris Froome.[4] Za hlavní favority závodu byli považováni britský jezdec a druhý z minulého ročníku Chris Froome a dvojnásobný vítěz Tour Španěl Alberto Contador. Zelený trikot o nejaktivnějšího závodníka obhájil slovenský cyklista Peter Sagan, který byl spolu s Markem Cavendishem, Marcelem Kittelem a André Greipelem největší favorit na zisk trikotu.[5] V soutěži vrchařů neboli bodovací soutěži se vítězství dočkal kolumbijský jezdec Nairo Quintana. Vítězství obhajoval Francouz Thomas Voeckler. Bílý trikot o nejlepšího jezdce do 25 let získal Kolumbijec Nairo Quintana. Dres obhajoval americký jezdec Tejay van Garderen. Nejaktivnějším jezdcem se stal domácí závodník Christophe Riblon, který získal pro Francii jediné etapové vítězství, a to na slavném vrcholu L'Alpe-d'Huez. A konečně soutěž týmu ovládla dánská stáj Team Tinkoff-Saxo, za kterou jezdil i Roman Kreuziger a Španěl Alberto Contador. Vítězství obhajovala lucemburská stáj RadioShack-Leopard. Překvapením byly hlavně výkony třiadvacetiletého Naira Quintany, který na Tour startoval poprvé a hned v premiéře se dostal na pódium a získal bílý a puntíkovaný trikot.
Oficiální prezentace proběhla 24. října 2012, v Kongresovém paláci v Paříži ředitelem závodu Christianem Prudhommem.[6] Tour se po deseti letech nepodívala za hranice Francie a byla výhradně francouzská. První tři etapy se uskutečnily na francouzském ostrově Korsika, kde se Tour jela poprvé. Tour měla sedm rovinatých, šest horských a pět kopcovitých etap, dvě individuální a jednu týmovou časovku. Celkem tedy dvacet jedna etap, přičemž se čtyřikrát finišovalo na horském vrchole (Ax 3 Domaines, Mont Ventoux, Le Grand-Bornand a L'Alpe-d'Huez).[7] Na L'Alpe-d'Huez se bude v jedné etapě stoupalo až dvakrát. Závěrečná etapa proběhla v okolí Paříže ve večerních hodinách pod umělým osvětlením s cílem u Vítězného oblouku, kde proběhlo i slavnostní vyhlášení vítězů. Podle jediného českého jezdce na Tour Romana Kreuzigera bude letošní ročník, kvůli těžkým alpským etapám v posledním týdnu jeden z nejtěžších.[8]
1. etapa vedla podél východního pobřeží Korsiky, a byla poměrně rovinatá. Hned v této první etapě došlo k nečekané komplikaci, když jeden z doprovodných autobusů se zaklínil pod cílovým reklamním banerem, a zablokoval cílový prostor. odstranit se ho podařilo na poslední chvíli, několik minut před dojezdem jezdců. V závěrečném sprintu nakonec vyhrál Marcel Kittel.
Celkové pořadí
|
Soutěž sprinterů
|
Soutěž vrchařů
|
Jezdci do 25 let
|
Tým | Čas | |
---|---|---|
1. | ![]() ![]() |
251h 11′ 07″ |
2. | ![]() |
+ 8' 28″ |
3. | ![]() |
+ 9' 02″ |
4. | ![]() |
+ 22' 49″ |
5. | ![]() |
+ 38' 30″ |
6. | ![]() |
+ 1h 03' 48″ |
7. | ![]() |
+ 1h 30' 34″ |
8. | ![]() |
+ 1h 50' 25″ |
9. | ![]() |
+ 1h 56' 42″ |
10. | ![]() |
+ 2h 07' 11″ |