Topoľčany
Dnes je Topoľčany téma velkého významu a zájmu pro velkou část populace. Tato problematika upoutala pozornost odborníků, vědců a profesionálů z různých oblastí, kteří věnovali svůj čas a úsilí její analýze z různých přístupů. Kromě toho Topoľčany vyvolal ve společnosti debatu, která dala vzniknout protichůdným názorům a odlišným postojům. Vzhledem k této situaci je důležité prohloubit naše znalosti o Topoľčany a prozkoumat jeho důsledky v různých kontextech. Za tímto účelem se tento článek bude podrobně a kriticky zabývat Topoľčany, aby nabídl ucelenou vizi tohoto aktuálního tématu.
| Topoľčany | |
|---|---|
.jpg) Radnice | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°33′15″ s. š., 18°10′37″ v. d. |
| Nadmořská výška | 142 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát |  Slovensko |
| Kraj | Nitranský |
| Okres | Topoľčany |
| Tradiční region | Horní Nitra |
  Topoľčany Topoľčany, Slovensko | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 27,58 km²[1] |
| Počet obyvatel | 25 249 (2021)[2] |
| Hustota zalidnění | 915,5 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | okresní město |
| Primátorka | Alexandra Gieciová[3] (nezávislá)[4] [5] |
| Vznik | 1173 |
| Oficiální web | www |
| primator | |
| Adresa obecního úřadu | Mestský úrad Topoľčany Nám. M. R. Štefánika 1/1 955 01 Topoľčany Tel.+421 38 5340 101 |
| Telefonní předvolba | 038 |
| PSČ | 955 01 |
| Označení vozidel (do r. 2022) | TO |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Topoľčany (německy Topoltschan, maďarsky Nagytapolcsány, do roku 1920 Veľké Topoľčany) jsou město na Slovensku v Nitranském kraji. Žije v něm přibližně 25 tisíc[2] obyvatel.
Historie
Oblast dnešních Topoľčan byla osídlená již v neolitu a eneolitu. V době bronzové se tu nacházelo sídliště a žárové pohřebiště. Sídliště tu existovala také v dobách římských a později i slovanských. V roce 1173 je doložena existence osady, která začátkem 14. století získala městská práva jako poddanské město. Mezi lety 1431–1434 tu byli husité a v roce 1599 město dobyli Turci. V roce 1848 bylo zrušeno poddanství Topoľčan. Do revolučního dění v letech 1848–1849 se Topoľčany nezapojily. Po první světové válce město požádalo o ochranu před rabováním maďarskou armádu. Československým vojskem byly Topoľčany obsazeny 17. prosince 1918. V roce 1921 zde stálo 609 domů a žili zde 7238 obyvatel, z toho 5391 Čechoslováků, 88 Němců, 253 Maďarů a 1393 Židů.[6]
Během druhé světové války byly topoľčanští občané židovské národnosti deportováni do vyhlazovacích táborů. Koncem druhé světové války jako první z protifašistických armád vstoupila do města dne 1. dubna 1945 1. rumunská armáda.[7] Tragickou epizodou topoľčanské poválečné historie je protižidovský pogrom 24. září 1945.[8][9]
Hospodářství a služby
Ve městě se nachází dřevařský, elektrotechnický, oděvní a potravinářský průmysl; také jsou zde drůbežářské závody a muzeum. Postaven tu byl i zimní stadion, plovárna a koupaliště. Historicky nejúspěšnějšími sporty ve městě je házená, stolní tenis a vodní pólo. Největší sportovní událost, která se zde koná, je Topoľčianský polmaratón.
V podchodu mezi autobusovou a železniční stanicí se nachází kulturní prostor pro umělce s názvem Nástupiště 1–12. Prezentují se tady hudebníci, fotografové, výtvarníci, divadelníci, básníci a další umělci. V Nástupišti se prezentovali např. Miriama Kardošová, Michal Hvorecký, „Whisky“, Dáša Fon Fľaša, Renate Milune, Michal Dymny, Radoslav Repický, Zero Absolu, Matthias Beckmann, Johny Fox, Slavo Herman, Oto Hudec, Daniela Krajčová, Ivana Gálusová a další.[10]
Osobnosti
- Károly Kelecsényi (1854–1914), entomolog
- Eugen Rosenberg (1907–1990), funkcionalistický architekt
- Rudolf Vrba (1924–2006), profesor a uprchlík z Osvětimi
- Robert Büchler (1929–2009), historik a mírový aktivista, uprchlík z Buchenwaldu
- Peter Blaho (* 1939), právník a bývalý rektor Trnavské univerzity
- Rudolf Sivák (* 1955), rektor Ekonomické univerzity v Bratislavě
- Robert Fico (* 1964), premiér Slovenské republiky
- Miroslav Šatan (* 1974), hokejista
- Ľubomír Višňovský (* 1976), hokejista
- Pavol Jelenák (* 1992), reprezentant SR v plavání
Partnerská města
Artern, Německo- Einbeck, Německo
Hlohovec, Slovensko
Jászberény, Maďarsko- Levice, Slovensko
Luhačovice, Česko
Mazingarbe, Francie
Prilep, Severní Makedonie
Rybnik, Polsko
Odkazy
Reference
- ↑ Registre obnovenej evidencie pozemkov . Bratislava: Úrad geodézie, kartografie a katastra Slovenskej republiky, 2014-07-22 . S. 4. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-09-24. (slovensky)
- ↑ a b Sčítání lidu, domů a bytů 2021 na Slovensku. Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky.
- ↑ Seznam zvolených starostů obcí, městských částí a primátorů měst ve volbách do orgánů samosprávy obcí . Bratislava: Štatistický úrad Slovenskej republiky, rev. 2014-11-16. Alexandra Gieciová je v seznamu. Dostupné online.
- ↑ Voľby do orgánov samosprávy obcí 2022 . . Dostupné online.
- ↑ Primátorka mesta . 2025-03-12 . Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Chytilův místopis Československé republiky. Praha: , 1930. Dostupné online. S. 1257.
- ↑ História mesta . Mesto Topoľčany . Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-03-29.
- ↑ HES, Milan. Příběh poválečného násilí – topoľčanský protižidovský pogrom z 24. září 1945. www.moderni-dejiny.cz . Občanské sdružení PANT, 2015-12-03 . Dostupné online.
- ↑ Hrůzy se vrátily. Slováci po válce rozpoutali surový hon na Židy, bili je a okrádali. Aktuálně.cz . Economia, 2020-09-24 . Dostupné online.
- ↑ Oficiální stránka KC Nástupište 1-12
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Topoľčany na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
