V tomto článku prozkoumáme fascinující svět Tiskařský lis a zaměříme se na jeho původ, vliv a význam dnes. Od svých počátků až po vývoj v průběhu času vzbudil Tiskařský lis nebývalý zájem o různé oblasti znalostí. Prostřednictvím pečlivého a podrobného přístupu analyzujeme různé aspekty Tiskařský lis a nabídneme našim čtenářům kompletní a obohacující vizi tohoto vzrušujícího tématu. Dále budeme zkoumat jeho dopad na společnost, populární kulturu a každodenní život, přičemž zdůrazníme jeho důležitost a relevanci v současném světě. Připravte se ponořit se do vzrušující cesty po mnoha aspektech Tiskařský lis!
Tiskařský lis je stroj na potiskování papíru a jiných plochých materiálů, a to z ploché tiskové formy, nejčastěji knihtiskem, tiskem z výšky.
Ruční tiskařský lis je šroubový lis s portálem, který vynalezl kolem roku 1440 mohučský tiskař Johannes Gutenberg. Dříve se tisklo tak, že na nabarvenou formu se položil papír a ručně po celé ploše postupně přitiskoval hladítkem. Naproti tomu Gutenbergův lis vytiskl celý arch najednou, což způsobilo revoluci v tištění knih. Gutenbergův lis byl odvozen od starších lisů na víno a na olivy, jaké se užívaly už ve starověku, a běžně se používal až do 19. století. Skládá se z podstavce, často posuvného stolu, na nějž se umísťuje tisková forma (sazba), a z můstku na dvou sloupech, v němž je uprostřed umístěn šroub. K otáčení šroubu slouží dlouhá rukojeť. Lisy stejné konstrukce se později dělaly i z kovu, čímž se zejména snížilo tření šroubu a tím zvýšil tlak.
Roku 1810 představil německý vynálezce Friedrich König novou konstrukci rychlolisu, kde se tlak na papír a tiskovou formu nevyvozoval šroubem, nýbrž pákovým mechanismem. Lis mohl pak pracovat podstatně rychleji. V 19. století vzniklo mnoho různých konstrukcí, kde tisková forma byla umístěna i svisle nebo šikmo, k nanášení barvy se užívaly válečky a stroj se poháněl rukou, nohama nebo motorem. I když se vyráběly rychlolisy až do formátu A3, většina sloužila k tisku drobných příležitostných tisků, jako vizitky, oznámení, programy a podobně. Počátkem 20. století vznikly i automatické rychlolisy s podáváním papíru a navalováním barvy.
Také menší a přenosné šroubové lisy, jaké používají knihaři, mohou sloužit k otiskování linorytů a dřevorytů.