V dnešním světě se Tinnsjå stal tématem velkého významu a diskuzí v různých oblastech. Jeho dopad dosáhl osobní i globální úrovně a vyvolal hluboký zájem a zvědavost u těch, kteří se snaží pochopit jeho povahu a důsledky. Od svých počátků až po současnost hraje Tinnsjå zásadní roli ve společnosti a významně ovlivňuje způsob, jakým lidé interagují, komunikují a čelí výzvám každodenního života. V tomto článku dále prozkoumáme dopad Tinnsjå, analyzujeme jeho vývoj v průběhu času a prozkoumáme jeho relevanci dnes.
Tinnsjå | |
---|---|
![]() | |
Poloha | |
Stát | ![]() |
Zeměpisné souřadnice | 59°54′ s. š., 8°55′ v. d. |
Rozměry | |
Rozloha | 5 156,14 ha[1], 1 546,14 ha[1] a 3 610,01 ha[1] |
Délka | 95,47 km |
Objem | 9 710 hm³ |
Povodí | 3 768,91 km² |
Ostatní | |
Nadm. výška | 192 m |
Přítok vody | Måna, Mår, Austbygdåe, Digeråi, Raua, Gøyst a Skirva |
Odtok vody | Tinne |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Tinnsjå je jedno z největších jezer v Norsku o rozloze přibližně 51,38 km². Je to také jedno z nejhlubších jezer v Evropě, dosahuje hloubky 460 m. Jezero leží v kraji Telemark, mezi obcemi Tinn a Notodden. Na západu jezero napájí řeka Måna, na severu řeka Mår. Tinnsjå je součástí rozvodí Skien a odvádí vodu přes řeku Tinnelva do jezera Heddalsvatnet.[2]
Na severním konci jezera leží vesnice Atrå a Austbygdi. Na západním břehu jezera leží vesnice Miland. Vesnice Hovin se nachází na kopci u východního břehu jezera a vesnice Rudsgrendi leží na západním břehu. Na jižním konci jezera se nachází malá přehrada, která reguluje nadmořskou výšku hladiny jezera, a na tomto konci jezera leží vesnice Tinnoset. Asi 4 km jižně od této přehrady leží vesnice Gransherad.[2]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tinnsjå na anglické Wikipedii.