Timbuktská univerzita
V dnešním článku prozkoumáme vzrušující svět Timbuktská univerzita. Od jeho počátků až po jeho dnešní význam se ponoříme do všech aspektů souvisejících s Timbuktská univerzita. V průběhu historie hrál Timbuktská univerzita zásadní roli ve společnosti a ovlivňoval různé oblasti, jako je kultura, ekonomika a politika. Prostřednictvím tohoto článku objevíme důležitost Timbuktská univerzita a jak se vyvíjel v průběhu času. Připravte se ponořit se do fascinující cesty po Timbuktská univerzita!
Univerzita v Timbuktu | |
|---|---|
 Brána mešity Sidi Jehia, Madrasa Sankoré, jedné z mešit univerzity | |
| Počty akademiků | |
| Studentů celkem | 25 000 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Timbuktská univerzita, neboli Univerzita v Timbuktu vznikla jako volné sdružení tří medres. Patří mezi nejstarší univerzity v Africe. Nachází se ve městě Timbuktu, na území dnešního afrického státu Mali.
Historie
Univerzita byla založena v 10. století. Ve 12. století zde studovalo asi 25 000 studentů z Afriky a Středomoří.[1] Podle střízlivějších odhadů ve 13. stol. celé město Timbuktu obývalo asi 10 000 lidí a začal kulturní rozvoj. Snad již ve 14. stol. byly v Timbuktu vybudovány tři velké a významné mešity s madrasami, na které byla později vázána výuka na tzv. Timbuktské univerzitě. Univerzita byla toho času volným sdružením těchto madras, které vyučovaly studenty na nádvoří mešit nebo v přilehlých domech.[2] Město zbohatlo zejména zprostředkováním obchodu se zlatem. Se sílícím významem univerzity dosahoval stále větší profitability také obchod s knihami. Na univerzitě v Timbuktu se studovala islámská teologie, islámské právo, arabština, ale také medicína, matematika, astronomie, filozofie, geografie a další vědy.[3] Největší slávy dosáhlo univerzitní město v 16. stol. Hlavní madrasy byly spojeny s mešitami Sankore, Djinguereber a Sidi Yahya.[4]
Reference
- ↑ Africa Echo News Archivováno 17. 2. 2020 na Wayback Machine.: University of Timbuktu - The first University in the world, datum přístupu 28. května 2015.
- ↑ HAVELKA, Ondřej. Timbuktu. In: Západní Afrikou. 1. vyd. Praha: GEN, 2011. 352 s. ISBN 80-86681-77-7. S. 202–221.
- ↑ HAVELKA, Ondřej. Legendární Timbuktu a svobodní Tuaregové. In: Náboženský šok. 1. vyd. Praha: Akbar, 2021. 306 s. ISBN 978-80-906325-5-4. S. 177–184.
- ↑ HAVELKA, Ondřej. Náboženství na řece Niger – kult hada, západoafrický vodun, fascinující synkreze i temná strana 3/4 . Dingir . Dostupné online.
Literatura
- Molefi Kete Asante, Abu Shardow Abarry: African Intellectual Heritage. A Book of Sources. Temple University Press, Philadelphia 1996, ISBN 978-1-5663-9403-1.
- Eugenia Herbert: Timbuktu: A Case Study of the Role of Legend in History. In: B. K. Swartz, Raymond E. Dumett (Hrsg.): West African Culture Dynamics. Archaeological and Historical Perspectives. De Gruyter, Berlin 1980, ISBN 978-90-279-7920-9.
- John O. Hunwick, Alida Jay Boye: The Hidden Treasures of Timbuktu. Historic City of Islamic Africa. Thames & Hudson, London 2008, ISBN 978-0-500-51421-4.
- Shamil Jeppie, Souleymane Bachir Diagne (Hrsg.): The Meanings of Timbuktu. Capetown 2008, ISBN 978-079-692-204-5.
- Elias N. Saad: Social History of Timbuktu. The role of Muslim Scholars and Notables 1400-1900. Cambridge University Press, Cambridge 1983, ISBN 0-521-24603-2.