Tim Wellens

V dnešním článku prozkoumáme Tim Wellens, téma, které v poslední době vyvolalo velký zájem a kontroverze. Od svého vzniku je Tim Wellens předmětem debat a diskuzí v různých oblastech, generuje protichůdné názory a vyvolává otázky o jeho skutečném dopadu. V celém článku budeme analyzovat různé aspekty související s Tim Wellens, od jeho původu a vývoje až po jeho vliv na současnou společnost. Bezpochyby je Tim Wellens relevantním tématem, které si zaslouží pozornost, abychom pochopili jeho rozsah a dopad v dnešním světě.

Tim Wellens
Wellens v roce 2014
Wellens v roce 2014
Osobní informace
Datum narození10. května 1991 (33 let)
Místo narozeníSint-Truiden, Vlámsko, Belgie[1]
StátBelgieBelgie Belgie
Výška183 cm[1]
Hmotnost65 kg[1]
RodičeLeo Wellens
Týmové informace
Současný týmUAE Team Emirates XRG
Disciplínasilniční cyklistika
horská kola
Rolejezdec
Typ jezdcevšestranný
Amatérské týmy
2009
2010–2012		Avia Cycling Team
Davo–Lotto
Profesionální týmy
2012–2022
2023–		Lotto–Soudal[2]
UAE Team Emirates XRG[3]
Úspěchy
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tim Wellens (* 10. května 1991) je belgický profesionální silniční cyklista jezdící za UCI WorldTeam UAE Team Emirates XRG.[4]

Kariéra

Lotto–Belisol (2012–2022)

Sezóna 2012

Wellens se stal profesionálem v polovině sezóny 2012, kdy se připojil k týmu Lotto–Belisol po třech letech v mládežnické variantě týmu. První závod s týmem byl pro Wellense GP José Dubois, kde získal 8. místo. Později téhož roku absolvoval své první závody v UCI World Tour, a to GP de Québec a GP de Montréal. V obou závodech se pokusil dostat z pelotonu do již existujícího úniku.[5][6] Na Tour of Beijing předváděl Wellens skvělé výkony, když dokončil každou etapu mezi 25 nejlepšími, z čehož nejlepším výsledkem byla 5. příčka v závěrečné etapě. Závod dokončil na celkovém 10. místě a 2. místě v soutěži mladých jezdců za Rafałem Majkou.[7]

Sezóna 2014

V srpnu 2014 Wellens vyhrál 6. etapu Eneco Tour díky sólovému útoku.[8] Čas, který v etapě získal, mu stačil na zisk celkového vítězství.[9]

Sezóna 2015

Wellens byl v červenci jmenován na startovní listině Tour de France.[10] V 6. etapě Eneco Tour Wellens zaútočil na stoupání Côte Saint-Roch a následně získal 9 bonusových sekund na tzv. "zlatém kilometru". Hlavní skupina ho nebyla schopná dojet a jeho náskok se zvýšil při sjezdu do Houffalize. Etapu vyhrál s náskokem 49 sekund před druhým Gregem Van Avermaetem a třetím Simonem Geschkem. Wellens se posunul na první pozici v celkovém pořadí s náskokem 1' 03" na Van Avermaeta. Wilco Kelderman se pak propadl na 3. místo.[11] Následující den obhájil svůj náskok a získal tak celkové vítězství v závodu.[12]

Sezóna 2016

Na Giru d'Italia vyhrál Wellens 6. etapu, první etapu závodu s vrcholovým finišem. V polovině závodu se dostal z pelotonu do úniku, z nějž zaútočil na začátku závěrečného kopce. Do cíle dojel s více než minutovým náskokem a při překřížení cílové pásky nadzvedl své kolo nad hlavu.[13] V červenci Wellens vyhrál po sólovém úniku deštivou 5. etapu závodu Tour de Pologne, při níž ze závodu odstoupilo 85 závodníků.[14] V etapě získal náskok více než 4 minut, díky němuž o 2 dny později získal celkové vítězství.[15]

Sezóna 2017

Wellens odstoupil z 15. etapy Tour de France z důvodu horka a alergie na pyl, kterou odmítl léčit pomocí kortikosteroidu, jenž by získal pomocí výjimky na terapeutické účely. Wellens se později vyjádřil proti používání inhalátorů pro astmatiky mezi profesionálními cyklisty.[16] V říjnu Wellens vyhrál historicky první ročník závodu Tour of Guangxi. Získal tak své již čtvrté kariérní celkové vítězství v UCI World Tour.[17]

Sezóna 2018

Wellensovo první vítězství sezóny přišlo na konci ledna v závodu Trofeo Serra de Tramuntana, kde tak obhájil svůj triumf z předchozího roku.[18] V únoru se stal celkovým vítězem závodu Vuelta a Andalucía poté, co vyhrál 4. etapu s cílem na dlážděném stoupání ve městě Alcalá de los Gazules.[19][20] V dubnu Wellens vyhrál jednodenní závod Brabantský šíp poté, co 7,5 km před cílem sám zaútočil a svůj náskok si udržel až do cíle i před obhájcem vítězství, Sonnym Colbrellim.[21] V květnu pak získal své druhé etapové vítězství v kariéře na Giru d'Italia, když v závěru 4. etapy v Caltagirone přesprintoval zbytek pelotonu v čele s Michaelem Woodsem.[22]

Sezóna 2019

Wellens v dresu nejlepšího vrchaře na Tour de France 2019.

Na Tour de France se po 3. etapě stal Wellens lídrem vrchařské soutěže a oblékl si tak puntíkovaný dres. Ten si udržel až do 18. etapy, v níž se před něj dostal Romain Bardet. Do cíle v Paříži tak dojel na 3. místě v této klasifikaci.[23] V srpnu Wellens vyhrál 4. etapu závodu BinckBank Tour, když v cíli přesprintoval Marca Hirschiho a Laurense De Pluse, a stal se tak novým lídrem závodu.[24] V 7. etapě však nebyl schopen zareagovat na útok De Pluse, jenž mu společně s Oliverem Naesenem a Gregem Van Avermaetem ujel a získal celkové vítězství v závodu. Wellens se propadl na celkové 3. místo se ztrátou 36 sekund na De Pluse.[25]

Sezóna 2020

V říjnu byl Wellens jmenován na startovní listině Vuelty a España.[26] V závodu vyhrál etapy 5 a 14, obě z úniků, a od 5. do 6. etapy byl lídrem vrchařské soutěže.[27] Závod dokončil na 2. místě ve vrchařské soutěži, za Guillaumem Martinem.[28]

Sezóna 2021

V únoru Wellens zvítězil ve 3. etapě závodu Étoile de Bessèges po sólovém úniku. Vedení závodu si udržel až do poslední etapy, individuální časovky, v níž si díky 4. místu pojistil celkové vítězství v závodu.[29] Ve zbytku sezóny už však nezískal žádné vítězství a nejlepším výsledkem pro Wellense bylo celkové 4. místo na závodu Benelux Tour.[30]

Sezóna 2022

Wellens svou sezónu zahájil stejně jako v minulých sezónách na konci ledna sérií 5 jednodenních závodů, Vuelta a Mallorca. Po 4. místu na Trofeo Calvià získal své první sezónní vítězství na Trofeo Serra de Tramuntana, kde v cíli přesprintoval Alejandra Valverdeho a Simona Clarka. Navázal tak na své předchozí triumfy v závodu z let 2017–2019.[31]

UAE Team Emirates (2023–)

V srpnu 2022 bylo oznámeno, že Wellens podepsal dvouletou smlouvu s UCI WorldTeamem UAE Team Emirates pro sezóny 2023 a 2024.[3]

Hlavní výsledky

2008
Lutych–La Gleize
4. místo celkově
2009
Tour d'Istrie
2. místo celkově
vítěz 1. etapy
Tre Giorni Orobica
3. místo celkově
Národní šampionát
5. místo silniční závod juniorů
Lutych–La Gleize
5. místo celkově
vítěz 4. etapy
2010
Tour des Pays de Savoie
7. místo celkově
2011
Národní šampionát
5. místo časovka do 23 let
Tour des Pays de Savoie
5. místo celkově
2012
Toscana-Terra di Ciclismo
2. místo celkově
Vuelta a Navarra
2. místo celkově
4. místo Circuit de Wallonie
Circuit des Ardennes
8. místo celkově
vítěz soutěže mladých jezdců
8. místo Grand Prix José Dubois
Tour de l'Avenir
10. místo celkově
Tour of Beijing
10. místo celkově
2013
Tour de Wallonie
8. místo celkově
2014
Eneco Tour
celkový vítěz
vítěz 6. etapy
Národní šampionát
2. místo časovka
Ster ZLM Toer
2. místo celkově
4. místo Giro di Lombardia
6. místo GP Ouest–France
2015
Eneco Tour
celkový vítěz
vítěz 6. etapy
vítěz Grand Prix Cycliste de Montréal
2. místo Trofeo Serra de Tramuntana
Paříž–Nice
10. místo celkově
10. místo Trofeo Andratx–Mirador d'es Colomer
2016
Tour de Pologne
celkový vítěz
vítěz vrchařské soutěže
vítěz 5. etapy
Giro d'Italia
vítěz 6. etapy
lídr po etapách 7 – 9
Paříž–Nice
vítěz 7. etapy
Národní šampionát
2. místo silniční závod
10. místo Trofeo Serra de Tramuntana
10. místo Amstel Gold Race
2017
Tour of Guangxi
celkový vítěz
vítěz 4. etapy
vítěz Grand Prix de Wallonie
vítěz Trofeo Serra de Tramuntana
vítěz Trofeo Pollenca–Port de Andratx
Vuelta a Andalucía
vítěz 5. etapy
BinckBank Tour
2. místo celkově
vítěz 6. etapy
3. místo Strade Bianche
4. místo Brabantský šíp
5. místo Grand Prix Cycliste de Québec
9. místo Grote Prijs Jef Scherens
2018
Tour de Wallonie
celkový vítěz
vítěz 2. etapy
Vuelta a Andalucía
celkový vítěz
vítěz 4. etapy
vítěz Brabantský šíp
vítěz Trofeo Serra de Tramuntana
Giro d'Italia
vítěz 4. etapy
BinckBank Tour
3. místo celkově
3. místo Bretagne Classic
Paříž–Nice
5. místo celkově
vítěz bodovací soutěže
5. místo Il Lombardia
6. místo Amstel Gold Race
7. místo Valonský šíp
7. místo Trofeo Lloseta–Andratx
2019
vítěz Trofeo Serra de Tramuntana
2. místo Trofeo Andratx–Lloseta
BinckBank Tour
3. místo celkově
vítěz 4. etapy
Kolem Belgie
3. místo celkově
vítěz 3. etapy (ITT)
3. místo Omloop Het Nieuwsblad
3. místo Brabantský šíp
4. místo Grand Prix Cycliste de Montréal
5. místo Trofeo Campos, Porreres, Felanitx, Ses Salines
8. místo Bretagne Classic
Vuelta a Andalucía
9. místo celkově
vítěz bodovací soutěže
vítěz etap 1 a 3 (ITT)
9. místo Grand Prix Cycliste de Québec
10. místo Strade Bianche
10. místo Tre Valli Varesine
Tour de France
lídr po etapách 3 – 17
cena bojovnosti po etapách 3 a 6
2020
Vuelta a España
vítěz etap 5 a 14
lídr po etapách 5 a 6
Tour de Luxembourg
4. místo celkově
Volta ao Algarve
5. místo celkově
2021
Étoile de Bessèges
celkový vítěz
vítěz 3. etapy
Benelux Tour
4. místo celkově
Tour de Pologne
6. místo celkově
6. místo Grand Prix La Marseillaise
Tirreno–Adriatico
7. místo celkově
2022
vítěz Trofeo Serra de Tramuntana
Tour des Alpes-Maritimes et du Var
2. místo celkově
vítěz 2. etapy
Kolem Belgie
2. místo celkově
2. místo Clásica Jaén Paraíso Interior
4. místo Trofeo Calvià
8. místo Strade Bianche
8. místo Trofeo Pollença – Port d'Andratx
9. místo Brabantský šíp
9. místo Japan Cup
2023
Renewi Tour
celkový vítěz
Vuelta a Andalucía
vítěz 3. etapy
3. místo Clásica Jaén Paraíso Interior
Tour of Guangxi
5. místo celkově
5. místo Kuurne–Brusel–Kuurne
6. místo Vuelta a Murcia
2024
3. místo Vuelta a Murcia
4. místo Clásica Jaén Paraíso Interior

Výsledky na etapových závodech

Výsledky na Grand Tours
Grand Tour 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024
Giro d'Italia — 54 — 96 — DNF — — — — — —
Tour de France — — 129 — DNF — 94 — — DNF — 80
Vuelta a España — — — — — — — 78 — — —
Výsledky na etapových závodech
Závod 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024
Paříž–Nice — DNF 10 14 — 5 — — — — 79
Tirreno–Adriatico — — — — DNF — 18 — 7 DNF —
Volta a Catalunya 86 — — — — — — NS — — —
Kolem Baskicka — 80 DNF DNF DNF — — — — —
Tour de Romandie Nikdy se nezúčastnil během své kariéry
Critérium du Dauphiné 34 — DNF — — — — — 92 — —
Tour de Suisse — — — DNF 78 DNF — NS — — —
Tour de Pologne — — — 1 — — — 12 6 — 40
// Eneco Tour[a 1] 31 1 1 DNF 2 3 3 — 4 NS 1
Tour of Guangxi Závod neexistoval 1 — — Nejelo se 5

Výsledky na klasikách

Monument 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023
Milán – San Remo — — — 15 — 18 — — — 78 — 67
Kolem Flander — — — — — — — 34 DNF 25 43 DNF
Paříž–Roubaix Nikdy se nezúčastnil během své kariéry
Lutych–Bastogne–Lutych — DNF 43 93 48 35 16 11 33 24 86 —
Giro di Lombardia 50 — 4 71 DNF 20 5 29 OTL 82 58 —
Klasika 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023
Omloop Het Nieuwsblad — — — — — — 69 3 28 24 DNS 26
Kuurne–Brusel–Kuurne — — — — — — — — — 75 — 5
Strade Bianche — — — — — 3 — 10 — 13 8 13
Brabantský šíp — 19 — — 38 4 1 3 49 — 9 —
Amstel Gold Race — — 68 19 10 42 6 DNF NS 29 20 —
Valonský šíp — 139 61 31 65 18 7 17 21 36 23 —
Clásica de San Sebastián — 102 44 31 13 DNF DNF DNF NS — — —
Bretagne Classic — 115 6 110 96 83 3 8 — — — —
Grand Prix Cycliste de Québec DNF 51 108 120 14 5 28 9 Nejelo se — 35
Grand Prix Cycliste de Montréal 34 20 24 1 43 12 21 4 — DNF
Legenda
— Nezúčastnil se
DNF Nedokončil
OTL Mimo časový limit
NS Nejelo se

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Závod se mezi lety 2005 a 2016 jmenoval Eneco Tour a lídr závodu nosil bílý trikot. Mezi lety 2017 a 2020 byl závod nazýván BinckBank Tour a lídr závodu nosil zelený trikot. V roce 2021 se závod jmenoval Benelux Tour a lídr závodu nosil modrý trikot. V roce 2023 se jméno závodu změnilo znovu, tentokrát na Renewi Tour, ale dres lídra zůstal stejný.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tim Wellens na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c Tim Wellens » UAE Team Emirates . procyclingstats.com . Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Steff Cras and Matthew Holmes complete Lotto Soudal's 2020 roster . cyclingnews.com, 2019-10-27 . Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ a b FARRAND, Stephen. Tim Wellens joins UAE Team Emirates after decade at Lotto Soudal . cyclingnews.com, 2022-08-09 . Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ UAE TEAM EMIRATES . UCI, 2024-01-01 . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-12-25. (anglicky) 
  5. ↑ Gerrans stakes his claim in Quebec . cyclingnews.com, 2012-09-07 . Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ O'SHEA, Sadhbh. Nordhaug guts out a victory in Montréal . cyclingnews.com, 2012-09-12 . Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ RYAN, Barry. Tony Martin wins second consecutive Tour of Beijing . cyclingnews.com, 2012-10-13 . Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ BENSON, Daniel. Wellens wins stage 6 at Eneco Tour . cyclingnews.com, 2014-08-16 . Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ BENSON, Daniel. Wellens wins the Eneco Tour . cyclingnews.com, 2014-08-17 . Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ 2015 » 102nd Tour de France (2.UWT) . procyclingstats.com . Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ Eneco Tour: Wellens wins in Houffalize . cyclingnews.com, 2015-08-15 . Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ Wellens secures overall title at Eneco Tour . cyclingnews.com, 2015-08-16 . Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ FLETCHER, Patrick. Giro d'Italia: Wellens wins on summit finish to Roccaraso . cyclingnews.com, 2016-05-12 . Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ Tour de Pologne: Wellens wins stage 5 . cyclingnews.com, 2016-07-16 . Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ Tour de Pologne: Wellens seals overall victory . cyclingnews.com, 2016-07-19 . Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ Wellens questions use of salbutamol inhalers in cycling . cyclingnews.com, 2018-01-10 . Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ Tour of Guangxi: Tim Wellens secures overall victory . cyclingnews.com, 2017-10-24 . Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ WYNN, Nigel. Tim Wellens wins Trofeo Serra de Tramuntana for second year running . cyclingweekly.com, 2018-01-26 . Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ WYNN, Nigel. Tim Wellens wins Ruta del Sol stage four and takes race lead from Wout Poels . cyclingweekly.com, 2018-02-17 . Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ FOTHERINGHAM, Alasdair. Wellens takes breakthrough win at Ruta del Sol . cyclingnews.com, 2018-02-18 . Dostupné online. (anglicky) 
  21. ↑ BENSON, Daniel. Wellens wins Brabantse Pijl . cyclingnews.com, 2018-02-18 . Dostupné online. (anglicky) 
  22. ↑ ROBERTSHAW, Henry. Tim Wellens wins uphill finish on stage four of the Giro d'Italia as Chris Froome loses more time . cyclingweekly.com, 2018-05-08 . Dostupné online. (anglicky) 
  23. ↑ 2019 » 106th Tour de France (2.UWT) . procyclingstats.com . Dostupné online. (anglicky) 
  24. ↑ BinckBank Tour: Wellens wins stage 4 . cyclingnews.com, 2019-08-15 . Dostupné online. (anglicky) 
  25. ↑ FARRAND, Stephen. Laurens De Plus wins 2019 BinckBank Tour . cyclingnews.com, 2019-08-18 . Dostupné online. (anglicky) 
  26. ↑ 2020 » 75th La Vuelta ciclista a España (2.UWT) . procyclingstats.com . Dostupné online. (anglicky) 
  27. ↑ BENSON, Daniel. Vuelta a España: Tim Wellens wins stage 14 . cyclingnews.com, 2020-11-04 . Dostupné online. (anglicky) 
  28. ↑ BENSON, Daniel. Primoz Roglic wins 2020 Vuelta a España . cyclingnews.com, 2020-11-08 . Dostupné online. (anglicky) 
  29. ↑ OSTANEK, Daniel. Tim Wellens wins Étoile de Bèsseges . cyclingnews.com, 2021-02-07 . Dostupné online. (anglicky) 
  30. ↑ 2021 » 17th Benelux Tour (2.UWT) . procyclingstats.com . Dostupné online. (anglicky) 
  31. ↑ RYAN, Barry. Tim Wellens wins Trofeo Serra de Tramuntana . cyclingnews.com, 2022-01-28 . Dostupné online. (anglicky) 

Související články

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Tim Wellens na Wikimedia Commons
Vítězové Tour de Pologne

Feliks Więcek (1928) • Józef Stefański (1929) • Jerzy Lipiński (1933) • Bolesław Napierała (1937, 1939) • Stanisław Grzelak (1947) • Wacław Wójcik (1948, 1952) • Francesco Locatelli (1949) • Mieczysław Wilczewski (1953) • Marian Więckowski (1954, 1955, 1956) • Henryk Kowalski (1957, 1961) • Bogusław Fornalczyk (1958) • Wiesław Podobas (1959) • Roger Diercken (1960) • Jan Kudra (1962, 1968) • Stanisław Gazda (1963) • Rajmund Zieliński (1964) • Józef Beker (1965) • Józef Gawliczek (1966) • Andrzej Bławdzin (1967) • Wojciech Matusiak (1969) • Jan Stachura (1970) • Stanisław Szozda (1971) • José Luis Viejo (1972) • Lucjan Lis (1973) • André Delcroix (1974) • Tadeusz Mytnik (1975) • Janusz Kowalski (1976) • Lechosław Michalak (1977) • Jan Brzeźny (1978, 1981) • Henryk Charucki (1979) • Czesław Lang (1980) • Andrzej Mierzejewski (1982, 1984, 1988) • Tadeusz Krawczyk (1983) • Marek Leśniewski (1985) • Marek Kulas (1986) • Zbigniew Piątek (1987) • Marek Wrona (1989) • Mieczysław Karłowicz (1990) • Dariusz Baranowski (1991, 1992, 1993) • Maurizio Fondriest (1994) • Zbigniew Spruch (1995) • Vjačeslav Džavaňan (1996) • Rolf Järmann (1997) • Sergej Ivanov (1998) • Tomasz Brożyna (1999) • Piotr Przydział (2000) • Ondřej Sosenka (2001, 2004) • Laurent Brochard (2002) • Cezary Zamana (2003) • Kim Kirchen (2005) • Stefan Schumacher (2006) • Johan Vansummeren (2007) • Jens Voigt (2008) • Alessandro Ballan (2009) • Dan Martin (2010) • Peter Sagan (2011) • Moreno Moser (2012) • Pieter Weening (2013) • Rafał Majka (2014) • Jon Izagirre (2015) • Tim Wellens (2016) • Dylan Teuns (2017) • Michał Kwiatkowski (2018) • Pavel Sivakov (2019) • Remco Evenepoel (2020) • João Almeida (2021) • Ethan Hayter (2022) • Matej Mohorič (2023) • Jonas Vingegaard (2024)