V dnešním světě se Thabo Mbeki stal tématem velkého významu a zájmu široké škály lidí. Od profesionálů po nadšence, Thabo Mbeki upoutal pozornost mnoha díky svým mnoha aspektům a dopadu na různé aspekty každodenního života. Ať už na osobní, profesní nebo společenské úrovni, Thabo Mbeki se ukázal jako téma hodné analýzy a zamyšlení. V tomto článku důkladně prozkoumáme různé dimenze Thabo Mbeki a jeho význam v dnešním světě. Od jeho historie až po budoucí důsledky se ponoříme do vyčerpávající analýzy, která se snaží toto fascinující téma objasnit.
Thabo Mbeki | |
---|---|
![]() Thabo Mbeki v roce 2003 | |
2. prezident Jihoafrické republiky | |
Ve funkci: 14. června 1999 – 24. září 2008 | |
Zástupce | Jacob Zuma Phumzile Mlambo-Ngcuka |
Předchůdce | Nelson Mandela |
Nástupce | Kgalema Motlanthe |
Zástupce prezidenta Jihoafrické republiky | |
Ve funkci: 10. května 1994 – 14. června 1999 | |
Prezident | Nelson Mandela |
Nástupce | Jacob Zuma |
Stranická příslušnost | |
Členství | Africký národní kongres |
Narození | 18. června 1942 (82 let) Mbewuleni, Jihoafrická unie |
Choť | Zanele Dlamini |
Rodiče | Govan Mbeki a Epainette Mbeki |
Příbuzní | Moeletsi Mbeki (bratr) |
Alma mater | University of London University of Sussex |
Ocenění | čestný doktor Ruské univerzity družby národů (1998) honorary doctorate from the University of Nice-Sophia Antipolis (2000) rytíř velkokříže s řetězem Záslužného řádu Italské republiky (2002) Řád znamenitosti (2003) Champions of the Earth (2005) … více na Wikidatech |
Podpis | ![]() |
Commons | Thabo Mbeki |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Thabo Mvuyelwa Mbeki (* 18. června 1942, Mbewuleni, Kapsko)[1] je jihoafrický politik, v letech 1999 až 2008 byl prezidentem Jihoafrické republiky.
Mbeki vyrostl ve Východním Kapsku, dnešní provincii JAR, v dřívějším Bantustanu Transkei v jihovýchodní části země, v obci Idutywa. Je synem Govana Mbekiho (1910–2001), známého člena Afrického národního kongresu (ANC) a Jihoafrické komunistické strany. Oba rodiče byli učitelé a aktivisté ve venkovské oblasti s vysokou podporou ANC; Mbeki se vyjádřil, že se do politického boje přímo narodil. Navštěvoval střední školu v Lovedale, ale byl vyloučen po studentských stávkách v roce 1959. Pokračoval ve studiu doma a ještě tentýž rok se zapsal na St John's High School.
Ve čtrnácti letech vstoupil Thabo Mbeki do ANC. V průběhu apartheidu beze stopy zmizel jeho bratr, syn a neteř. Po uvěznění Nelsona Mandely, svého otce a Waltera Sisulu, s nímž spolupracoval, Mbeki z JAR emigroval. V exilu strávil celkem 28 let svého života. Stal se absolventem Univerzity v Sussexu, kde složil zkoušku z ekonomie.
V roce 1989 vedl delegaci ANC, která tajně vyjednávala s jihoafrickou vládou. Tyto rozhovory vedly ke zrušení zákazu ANC v JAR a propuštění politických vězňů. Mbeki se účastnil též mnoha z dalších jednání, která ve svém důsledku vedla k demokratizaci Jižní Afriky.
V květnu 1994 se stal zmocněncem prezidenta pro zavedení všeobecného volebního práva, a v červnu 1996 viceprezidentem. V prosinci 1997 vystřídal Nelsona Mandelu v pozici prezidenta Afrického národního kongresu a 16. června 1999 byl inaugurován prezidentem JAR. V dubnu 2004 byl do této funkce zvolen na druhé funkční období.
Mbeki se stal význačnou politickou osobností na africkém kontinentu, je zastáncem a propagátorem názoru, že africké politické konflikty by měly být řešeny Afričany. I díky tomu se Jihoafrická republika posunula do pozice regionální politické mocnosti. Podílel se na založení NEPADu (Nového partnerství pro africký rozvoj) i Africké unie (AU) a byl významným činitelem pro ujednání mírových podmínek ve Rwandě, Burundi a Demokratické republice Kongo. Je také propagátorem koncepce African Renaissance (Africké renesance). Pohlíží na africkou závislost na mezinárodní pomoci jako na zásadní překážku toho, aby mohl být africký kontinent finančními a politickými kruhy brán vážněji. Struktury jako AU a NEPAD pak vidí jako součást cesty k tomu, aby Afrika mohla být schopna nezávisle řešit své problémy. Thabo Mbeki je jeden z nejbohatších černochů na africkém kontinentě a jeho oblíbenost mezi černými obyvateli JAR je velmi nízká.[zdroj?!]
Sedm měsíců před koncem funkčního období, dne 21. září 2008 abdikoval na úřad prezidenta, jak předepisuje ústava prostřednictvím dopisu zaslaného předsedkyni Národního shromáždění Parlamentu JAR Baleke Mbeteové.[2] Ve funkci prezidenta ho nahradil Kgalema Motlanthe.