Tento článek se bude zabývat tématem Théo Ballmer, které v posledních letech získalo velký význam. Théo Ballmer je téma, které v dnešní společnosti vyvolalo rozsáhlou debatu, jak na národní, tak na mezinárodní úrovni. Prostřednictvím různých úhlů pohledu a přístupů bude analyzováno mnoho aspektů, které obklopují Théo Ballmer, a také jeho dopad na různé oblasti každodenního života. Budou prozkoumány jeho původ, jeho sociální, politické a ekonomické důsledky, stejně jako jeho dopad na populární kulturu a technologii. Tento článek se snaží nabídnout komplexní pohled na Théo Ballmer a poskytnout čtenáři širší a hlubší porozumění tomuto dnes tak aktuálnímu tématu.
Théo Ballmer | |
---|---|
![]() | |
Narození | 29. září 1902 Lausanne |
Úmrtí | 10. prosince 1965 (ve věku 63 let) Basilej |
Alma mater | Kunstgewerbeschule Zürich (do 1925) Bauhaus (1929–1930) |
Povolání | umělec, grafický designér, fotograf a designér |
Zaměstnavatel | Basilejská uměleckoprůmyslová škola (1930–1965) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Theo Ballmer (29. září 1902 v Lausanne – 10. prosince 1965 v Basileji), celým jménem Auguste Théophile Ballmer, byl švýcarský grafický designér, litograf a fotograf.
Koncem 20. let 20. století studoval na Bauhausu, jeho východiska se tedy spíše vázala na německou modernu. S Maxem Billem rozvinuly zásady funkcionalistické moderny, ale hlavně princip mřížkové kompozice, který se stal pro švýcarskou školu příznačný a představuje její nejčitelnější přínos. Grafický design moderny se do té doby vyznačoval víceméně intuitivním sestavováním jednotlivých prvků kompozice (písma, fotografií, pravoúhlých pásů a nepotlačených ploch) do harmonických sestav. Ballmer, Bill, Gestner a další tento postup nahradili rozdělením plochy na pravidelný rastr čtverců, obdélníků, kosočtverců apod., do kterých se jednotlivé prvky umísťovaly. Už i tak racionalistický koncept moderny dostal nový rozměr matematické exaktnosti. Směřování k ní se u vícero švýcarských designérů (Bill, Gerstner, Lohse) vázalo na paralelní výzkumy ve volné tvorbě, ve které se přihlásili k Doesburgovu „postkonstruktivistickému umění“. Kromě hledání optimálních proporcí definujících plochy mřížky grafický design ovlivnily i analýzy barevné skladby a další aspekty konkretismu.