V tomto článku bude podrobně analyzován Termokras, který se zaměří na jeho různé aspekty, jeho dopad na společnost a jeho význam v současnosti. Od svých počátků až po vývoj v průběhu času hrál Termokras zásadní roli v různých aspektech každodenního života. Prostřednictvím multidisciplinárního přístupu budou prozkoumány různé perspektivy, které nám umožní lépe porozumět důležitosti a významu Termokras dnes. Stejně tak budou zkoumány současné trendy související s Termokras a zohledněna jeho role v budoucnosti.
Termokras je geologické označení pro soubor osobitých tvarů a jevů vznikajících v nezpevněných zvětralinách či sedimentech subpolárních oblastí vlivem střídavého sezónního mrznutí vody a tání podzemního ledu v permafrostu. Povrch se utváří degradací permafrostu v důsledku nerovnoměrného pohybu půdy a podložních hornin při postupném odtávání podzemního ledu v permafrostu.[1]
Mezi termokrasové tvary patří termokrasová jezera, termokrasová údolí, taliky, sufozní deprese, alasy, bajdžarachy, ďujoďy, pinga. Vlivem eroze a abraze dochází k termoplanaci reliéfu.
V současnosti se termokras vytváří v subpolárních oblastech Sibiře, Kanady či Aljašky (mezi 60. až 75. stupněm severní zeměpisné šířky). Největší známá termokrasová propadlina je Batagajka na východní Sibiři.[2]