Termodynamický zákon
V článku, který uvádíme níže, se pozastavíme nad Termodynamický zákon. Toto téma/figura/postava vzbuzovala v historii velký zájem a vyvolala debaty a analýzy v různých oblastech. V tomto smyslu navrhujeme provést prohlídku různými okraji, které tvoří Termodynamický zákon, a ponořit se do jeho nejdůležitějších aspektů a jeho důsledků v dnešní společnosti. Tímto způsobem se budeme snažit ponořit do jeho významu, jeho dopadů a jeho přítomnosti v kultuře, poskytnout nové perspektivy a obohatit znalosti o Termodynamický zákon.
Termodynamický zákon, zákon termodynamiky, termodynamický princip,[1] dříve též hlavní termodynamická věta[2] je některý ze základních přírodních zákonů týkajících se termodynamiky. Vyjadřuje základní vlastností tepelných dějů, tj. dějů souvisejících s teplotou, výměnou tepla apod.
- První termodynamický zákon – Vyjadřuje, že teplo není svébytná substance, ale druh energie, a potvrzuje i zde zákon zachování energie.
- Druhý termodynamický zákon – Konstatuje, že chladnější těleso samovolně nepředává teplo tělesu teplejšímu. Určuje tedy směr předávání tepelné energie a vymezuje možnosti přeměny tepla na jiné druhy energie (práce).
- Třetí termodynamický zákon – Tvrdí, že ve stavu s nejnižší teplotou T = 0 K (při absolutní nule) je i entropie soustavy rovna nule (S = 0) a že tento stav soustavy je nedosažitelný konečným počtem kroků.
Kromě těchto zákonů se uvádí i
- Nultý termodynamický zákon – Vyjadřuje tranzitivnost pro termodynamickou rovnováhu soustav a skutečnost, že k jejímu popisu stačí jediný nový parametr, totiž empirická teplota.
(Jeho pořadové číslo 0 je dáno tím, že jeho důležitost i formulace se objevily až po formulaci 1. a 2. zákona).
