Tereziánský katastr

Dnes je Tereziánský katastr velmi aktuální téma, které ve společnosti vzbuzuje velký zájem. Význam Tereziánský katastr se odráží v jeho dopadu na různé aspekty každodenního života, od vědy a techniky po kulturu a mezilidské vztahy. V tomto článku do hloubky prozkoumáme různé aspekty Tereziánský katastr a jeho vliv na moderní svět. Od jeho počátků až po současný vývoj se ponoříme do složitosti Tereziánský katastr a pokusíme se osvětlit aspekty, které jej činí tak fascinujícím a vlivným. Prostřednictvím analýzy, výzkumu a svědectví se snažíme nabídnout širokou a obohacující vizi o Tereziánský katastr a zveme čtenáře, aby se zamyslel a zpochybnil své vlastní chápání tohoto tématu, které je tak přítomné v naší realitě.

Tereziánský katastr je označení pro dvě aktualizace rustikálního katastru (tj. soupisu půdy, kterou měli poddaní v dědičném nájmu), ke kterým došlo za panování Marie Terezie v letech 1741–1748 (První tereziánský katastr rustikální, též Třetí berní rula) a 1748–1757 (Druhý tereziánský katastr rustikální, též Čtvrtá berní rula). Pod tímto názvem byl užíván v Čechách, katastr pro Moravu je znám pod názvem „Rektifikační akta“. K vytváření aktualizací původní berní ruly vedly především dvě okolnosti:

  1. Berní rula byla vytvořena za pouhé tři roky (1653–1656), což způsobilo, že se do ní dostala celá řada chyb a nepřesností. Jejím hlavním nedostatkem bylo, že nebrala v potaz rozdílnou bonitu (úrodnost) půdy v různých oblastech.
  2. Berní rula zachycovala pouze rustikální (poddanskou) půdu, nikoli půdu dominikální (panskou) .

První tereziánský katastr z r. 1748 zachycoval pouze rustikální půdu a v otázce bonity odstranil pouze některé nejvýraznější nedostatky berní ruly. Teprve druhý tereziánský katastr z r. 1757 zahrnul jak rustikální, tak dominikální půdu a kvalitně zachytil bonitu půdy (rozdělil ji do osmi kategorií podle úrodnosti, což je dokonce více než dnešní katastry).

Při tvorbě katastru docházelo ojediněle i ke tvorbě map, které ale nebyly zpracovány podle jednotného stylu.

Uložení

Tereziánský katastr se spolu s ostatní pomocnou dokumentací nachází pro Čechy v Národním archivu v Praze a pro Moravu v Moravském zemském archivu v Brně. Sumáře byly vydány v tištěné podobě (viz níže).

Literatura a edice

  • Tereziánský katastr český. Sv. 1, Rustikál (kraje A-CH). (Edd. Aleš Chalupa a kol.). Praha, Archivní správa Ministerstva vnitra, 1964. 323 s. (Edice berních katastrů českých, moravských, slezských. Sv. 2)
  • Tereziánský katastr český. Sv. 2, Rustikál (kraje K-Ž). Sumář a rejstřík. (Edd. Aleš Chalupa a kol.). Praha, Archivní správa Ministerstva vnitra ČR, 1966. 524 s. (Edice berních katastrů českých, moravských, slezských. Sv. 3)
  • Tereziánský katastr český. Sv. 3, Dominikál. (Edd Aleš Chalupa a kol.). Praha, Archivní správa ministerstva vnitra, 1970. 653 s. (Edice berních katastrů českých, moravských, slezských. Sv. 4)
  • Tereziánský katastr moravský (prameny z 2. poloviny 18. století k hosp. dějinám Moravy). (Edd. Jiří Radimský a Miroslav Trantírek). Praha, Archivní správa ministerstva vnitra ČSR, 1962. 414, s. (Edice berních katastrů českých, moravských, slezských. Sv. 1)
  • CHALUPA, Aleš: Venkovské obyvatelstvo v tereziánských katastrech (1700-1750). In: Sborník Národního musea-A 1969
  • PEKAŘ, Josef: České katastry 1654 - 1789. Praha, Historický klub, 1932.

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Katastrální operáty
Předchůdce:
Berní rula - Čechy
Lánový rejstřík - Morava
Karolínský katastr – Slezsko 		1741–1757
Tereziánský katastr 		Nástupce:
Josefinský katastr