Dnes je Teplota tání tématem velkého významu a zájmu široké škály lidí v různých částech světa. Dopad, který má Teplota tání na naše životy, je nepopiratelný, ať už na osobní, sociální, ekonomické nebo politické úrovni. Od svého vzniku je Teplota tání předmětem studia, analýzy a debaty odborníků v různých oblastech, kteří se snaží porozumět jeho důsledkům a důsledkům. V tomto článku prozkoumáme z různých pohledů fenomén Teplota tání a jeho vliv na současnou společnost, abychom toto široce diskutované téma osvětlili.
Teplota tání je teplota, při níž krystalická pevná látka přechází ze skupenství pevného do skupenství kapalného. U amorfních látek (sklo, parafín) nelze tuto hranici určit přesně (teplota tuhnutí).
Tabulka uvádí teploty tání vybraných látek ve stupních Celsia a v kelvinech za normálního tlaku.
Látka | tt / °C | Tt / K |
---|---|---|
vodík | −259,2 | 14 |
ethanol | −115 | 158 |
voda (led) | 0 | 273,15 |
benzen | 5,5 | 279,7 |
porcelán | 1680 | 1953 |
parafín | 38–56 | 311–329 |
ocel | 1350–1400 | 1623–1673 |
Prvek | tt / °C |
---|---|
rtuť | −38,83 |
brom | −7 |
francium | 27 |
cesium | 28,4 |
gallium | 29,8 |
rubidium | 39,8 |
cín | 232 |
olovo | 327 |
germanium | 938 |
hliník | 658 |
stříbro | 961 |
zlato | 1064 |
měď | 1083 |
uran | 1132 |
mangan | 1246 |
železo | 1535 |
titan | 1668 |
platina | 1768 |
chrom | 1907 |
osmium | 3033 |
rhenium | 3186 |
wolfram | 3422 |
uhlík | 3642 |
Nejvyšší teplotu tání mají některé sloučeniny uhlíku.[1]
Teplota tuhnutí je teplota, při níž se kapalina mění na pevnou látku. Hodnota teploty tuhnutí krystalických látek je stejná jako hodnota teploty tání.
U čisté vody se teplota tuhnutí označuje běžným pojmem bod tuhnutí či bod mrazu (tj. teplota, při níž voda mrzne či zamrzává, ta činí za normálních atmosférických podmínek přibližně nula stupňů Celsia).