V tomto článku bude téma Tenzorový součin a vše, co zahrnuje, prozkoumáno do hloubky. Od jeho počátků až po jeho dnešní dopad bude podrobně analyzován každý relevantní aspekt obklopující Tenzorový součin. Budou zkoumány různé perspektivy, teorie a přístupy, které čtenáři umožní získat komplexní pochopení Tenzorový součin. Kromě toho budou předloženy údaje, statistiky a konkrétní příklady na podporu předložených argumentů. Tento článek si klade za cíl poskytnout úplný a obohacující pohled na Tenzorový součin a povzbudit čtenáře, aby se zamyslel a vytvořil si o něm vlastní názor.
Tenzorový součin dvou vektorových prostorů a nad stejným číselným tělesem je v matematice vektorový prostor disponující takovým bilineárním zobrazením z kartézského součinu a na které je „nejuniverzálnější“ ze všech možných bilineárních zobrazení z v tom smyslu, že každé jiné bilineární zobrazení jednoznačně lineárně faktorizuje nad . To znamená, že ke každému bilineárnímu zobrazení na vektorový prostor nad tělesem existuje jednoznačně definované lineární zobrazení tak, že , čili že pro libovolný pár vektorů platí Pokud takový vektorový prostor existuje, je až na izomorfismus jednoznačný, tj. pro každý jiný s univerzálním bilineárním zobrazením existuje izomorfismus tak, že Prostor se značí a příslušné bilineární zobrazení se píše . Definici tenzorového součinu lze indukcí zobecnit na více vektorových prostorů: atd.
Ve fyzice se pro vektorový prostor s duálním prostorem (často ) prvky tenzorového součinu
označují jako tenzory kontravariantní stupně a kovariantní stupně . Mluví se pak o tenzorech typu .
Má-li prostor dimenzi a dimenzi , pak má dimenzi . Bázi lze zkonstruovat jako množinu všech uspořádaných dvojic , kde jsou bázové vektory a bázové vektory
Tenzorový součin obecně není komutativní, jakožto bilineární zobrazení je však distributivní a asociativní. Pro všechny a libovolné tedy platí:
(1) | ||
(2) | ||
(3) |