Technecistany

Technecistany jsou sloučeniny obsahující technecistanový anion (TcO −
4 ), jde o soli kyseliny technecisté. Oxidační vlastnosti těchto solí jsou slabší než u manganistanů a silnější než u rhenistanů. Technecistany se používají jako ve vodě rozpustné zdroje izotopů technecia (Tc). Mohou například dodávat izotop ^99mTc (s poločasem přeměny 6 hodin), používaný v nukleární medicíně.

• Radiolýza TcO −
  4  v roztocích dusičnanů probíhá přes přeměnu na TcO 2-
  4 , který spouští disproporcionační reakce:

${\displaystyle {\begin{array}{l}{\ce {{TcO4^{-}}+{e^{-}}->TcO4^{2}-}}\\{\ce {2TcO4^{2-}->{TcO4^{-}}+Tc^{V}}}\\{\ce {2Tc^{V}->{TcO4^{2-}}+Tc^{IV}}}\\{\ce {{Tc^{V}}+TcO4^{2-}->{Tc^{IV}}+TcO4-}}\end{array}}}$

• Technecistany mohou reagovat se sulfanem (H₂S) za vzniku Tc₂S₇.^[2]

• Technecistany lze v zásaditých roztocích obsahujících radioaktivní odpad redukovat na technecičito-technecičné sloučeniny bez nutnosti přidání kovových katalyzátorů, redukčních činidle nebo dodatečného záření. Reakcemi mono- a disacharidů s ^99mTcO −
  4  se tvoří technecičité sloučeniny rozpustné ve vodě.^[3]

V generátoru technecia-99m lze vyrobit technecistany obsahující izotop ^99mTc pro využití v lékařství. Tyto sloučeniny lze získat i přímo z molybdenanů na vrstvě oxidu hlinitého mimo generátor.

Technecistany mají řadu diagnostických využití v nukleární medicíně. Mohou nahradit jod v Na/I symportérových (NIS) kanálech v buňkách štítné žlázy, a tak omezovat příjem jodu folikulárními buňkami, díky čemuž lze technecistany obsahující ^99mTc použít jako alternativy k ¹²³I při zobrazování štítné žlázy.^[4]

Technecistany se používaly při zkoumání torze varlat, kde se ovšem nyní častěji používá ultrazvuk, protože nevytváří dávku ionizujícího záření. Používají se také při radionuklidové angiografii a při lokalizaci krvácení žaludku nebo střev před chirurgickými zákroky.

Technecistany se hromadí v buňkách žaludeční sliznice a jsou jimi vyměšovány.^[5]

Všechny soli technecia jsou mírně radioaktivní, některé byly ovšem využity k průzkumu chemických vlastností prvku; obvykle se zde používají nejméně radioaktivní izotopy technecia, tedy ty, které mají nejdelší poločasy přeměny, jako je ⁹⁹Tc (poločas 211 000 let), který se používá při výzkumu koroze, protože jej lze snadno získat jako produkt přeměny ^99mTc,^[1] jenž je jeho jaderným izomerem. Teoreticky nejvhodnější by bylo ⁹⁸Tc (o poločasu přeměny 4,2 milionů let).

Roztoky technecistanů reagují s povrchy železných předmětů za vzniku oxidu technecistého, a mohou tak sloužit jako anodové inhibitory koroze.^[6]

• Manganistany
• Rhenistany
• Technecistan sodný

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pertechnetate na anglické Wikipedii.