Tana (řeka v Norsku)
V dnešním světě se Tana (řeka v Norsku) stalo velmi aktuálním tématem. S významným dopadem na různé aspekty společnosti, Tana (řeka v Norsku) upoutal pozornost mnoha odborníků a vědců, kteří se snažili pochopit jeho vliv a důsledky. Od svého vzniku až po současnost Tana (řeka v Norsku) vyvolal debaty, diskuse a úvahy v různých oblastech, včetně politiky, ekonomiky, kultury a technologie. V tomto článku prozkoumáme fenomén Tana (řeka v Norsku) do hloubky, analyzujeme jeho původ, současný vývoj a možné budoucí trendy.
| Tana | |
|---|---|
 Tana u Nuorgamu, pohled z finského břehu | |
| Základní informace | |
| Délka toku | 360 km |
| Plocha povodí | 16 000 km² |
| Průměrný průtok | 149 m³/s |
| Světadíl | Evropa |
| Zdrojnice | |
| Karasjokka a Inarijoki 69°26′6″ s. š., 25°48′24″ v. d. | |
| Ústí | |
| Barentsovo moře 70°31′11″ s. š., 28°22′12″ v. d. 0 m n. m. | |
| Protéká | |
 Finsko (Laponsko) Norsko (Finnmark) | |
| Úmoří, povodí | |
| Severní ledový oceán, Barentsovo moře, Povodí Tany (Norsko 59,71%, Finsko 40,23%)[1] | |
| Geodata | |
| OpenStreetMap | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tana (finsky Tenojoki, severosámsky Deatnu, norsky Tanaelva) je řeka na severu Skandinávského poloostrova. Převážnou část toku (285 km) tvoří státní hranici mezi Finskem (Laponsko) a Norskem (Finnmark), jen dolní část toku se nachází v Norsku. Je 360 km dlouhá (včetně pramenného toku Karasjoki). Rozloha povodí činí 16 000 km².
Průběh toku
Ústí do fjordu Tana Barentsova moře.
Vodní stav
K nejvyšším průtokům dochází na přelomu jara a léta. Průměrný roční průtok vody na dolním toku činí 149 m³/s. Zamrzá v říjnu a rozmrzá na konci května.
Využití
Vodní doprava je možná od města Ulasula (Finsko). Na řece dále leží město Seida (Norsko).
Poznámky
Literatura
- V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Тана-эльв“.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Tana na Wikimedia Commons
