V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa Taktové předznamenání a prozkoumáme jeho různé aspekty a významy. Od historického k současnému přístupu budeme analyzovat, jak Taktové předznamenání zanechal stopy na různých aspektech společnosti. Prostřednictvím výzkumu a svědectví odhalíme různé perspektivy, které existují kolem Taktové předznamenání, což umožní čtenáři získat širokou a obohacující vizi na toto téma. Od jeho počátků až po jeho dnešní dopad se ponoříme do cesty objevování a úvah o Taktové předznamenání.
Taktové předznamenání, či udání taktu, či rytmu je značka na počátku hudební skladby udávající rytmus.
Taktové značení udává takt skladby a píše se za klíčem a (tóninovým) předznamenáním. Na rozdíl od nich stojí udání taktu (pokud se takt v průběhu skladby nemění) zpravidla pouze na první notové osnově a ve skladbě se již neopakuje. Svým způsobem se jedná o zbytný údaj (sloužící hlavně pro přehlednost), protože rytmus a délka taktů jsou dány samotnými notovými značkami.
Zapisuje se jako matematický zlomek s čitatelem a jmenovatelem, zde ovšem bez lomítka. Jmenovatel udává, jaká časová hodnota noty odpovídá jedné době. Čitatel pak udává počet dob na takt.
Ustálená znaménka pro 4⁄4 takt či
2⁄2 takt (alla breve) mají svůj původ ještě ve značkách středověké mensurální notace.