TKS (kosmická loď)

V dnešním světě se TKS (kosmická loď) stalo tématem velkého významu a zájmu široké veřejnosti. S pokrokem technologie a neustálými změnami ve společnosti nabyl TKS (kosmická loď) nebývalý význam. Od svého dopadu na každodenní životy lidí až po jeho vliv na globální ekonomiku se TKS (kosmická loď) ukázal být tématem debat a úvah pro odborníky i občany. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty a perspektivy související s TKS (kosmická loď) s cílem nabídnout komplexní a obohacující vizi na toto téma, které je dnes tak aktuální.

Vesmírná loď TKS měla být pilotovaná kosmická loď určená k zásobování vojenských vesmírných stanic Almaz. Na oběžnou dráhu byla vynášena nosnou raketou Proton a měla sloužit jako alternativa k lodi Sojuz. Vývoj začal v roce 1965, ale když byly připraveny první testovací lety, byl program Almaz zrušen. Proběhly celkem 4 testy návratových modulů VA Merkur a jeden test kompletní konfigurace. Loď vykonala celkem 3 zásobovací bezpilotní lety, nikdy neletěla s posádkou. Program byl později přepracován a sloužil ke spojení s vesmírnou stanicí Saljut 6 a 7 a posloužil jako skica pro pozdější modulární vesmírné stanice jako Mir a ISS.

Popis lodi

Loď TKS se skládala z těchto částí:

TKS SAS - "Sistema avarijnogo spasenija" Pohotovostní únikový systém

TKS BSO - "Blok Schoda s Orbiti" Úsek pro zajištění sestupu z oběžné dráhy

TKS VA - "Vozvrasčajemij Apparat" Opakovaně použitelná návratová kabina, konstrukčně byla podobná americké kabině z projektu Apollo, byla však o 30% menší. Byla testována celkem čtyřikrát, nikdy však s posádkou.

TKS FGB - Funkční nákladní blok nebo Orbitální obytný a servisní modul. FGB modul byl přístupný z kabiny VA pomocí krátkého spojovacího tunelu. Záď modulu byla vybavena oknem a ovládacími prvky pro manuální řízení spojení se stanicí Almaz.

Technické detaily

Návratová kapsle VA
  • posádka: 3
  • délka: 17,51 m
  • obyvatelný prostor: 45,00 m3
  • hmotnost: 17 510 kg
  • užitečný náklad: 12 600 kg
  • tah hlavního motoru: 7,840 kN
  • elektrický systém: solární panely 40 m2, 2,4 kW

Mise

Testovací orbitální mise

Kosmos 881 a Kosmos 882 - Test návratových VA modulů, byly vyneseny společným nosičem. Kosmos 929 - Test VA modulu s FGB, VA modul úspěšně přistál na zemi. Kosmos 997 a Kosmos 998 - Test návratových VA modulů, byly vyneseny společným nosičem. Kosmos 1100a Kosmos 1101 - Test návratových VA modulů, byly vyneseny společným nosičem.

TKS-2

Mise Kosmos 1267 ke stanici Saljut 6. FGB modul zůstal připojen ke stanici.

TKS-3

Mise Kosmos 1443 ke stanici Saljut 7. Modul VA tentokrát zůstal připojen k TSK-3 po dva dny. Po odpojení od stanice se od TKS-3 odpojil VA modul a obíhal další čtyři dny, jako demonstrace schopnosti autonomního letu. VA modul poté úspěšně přistál a dopravil na zemi 300 kg materiálu ze stanice.

TKS-4

Mise Kosmos 1686 ke stanici Saljut 7. Vybavení kokpitu bylo nahrazeno fotografickou aparaturou s vysokým rozlišením a optickými senzory. Spojení se stanicí proběhlo úspěšně, poté však došlo ke ztrátě kontroly a stanice i s lodí TKS-4 shořela atmosféře 7. února 1991.

Pozdější využití

Loď TKS nikdy neletěla s posádkou, poskytla však základ pro konstrukci pozdějších vesmírných stanic jako Mir a ISS. V současné době pracuje soukromá společnost Excalibur Almaz na modernizaci TKS pro komerční využití.

Vyrobené TKS a odvozené moduly

Lodě TKS a moduly od TKS odvozené
Název Typ Index
GRAU 		Výrobní
číslo 		Vypuštění Určení Zánik
Kosmos 929 TKS 11F72 161-01 17. července 1977 Bezpilotní test lodě 2. února 1978
TKS 11F72 162-01 Komplexní maketa
Kosmos 1267 TKS 11F72 163-01 25. dubna 1981 Bezpilotní test lodě 29. července 1982
Kosmos 1443 TKS 11F72 164-01 2. března 1983 Modul stanice Saljut 7 19. září 1983
Kosmos 1686 TKS 11F72 165-01 27. září 1985 Modul stanice Saljut 7 7. února 1991
FSB modulu Kvant FSB 11F77 166-01 31. března 1987 Tahač modulu stanice Mir 25. května 1988
FSB lodi Poljus FSB 11F77 167-01 15. května 1987 Neúspěšný start
FSB modulu 37KP FSB 11F77 168-01 Nevypuštěn
FSB modulu 37KT FSB 11F77 169-01 Nevypuštěn
Kvant-2 77KSD 11F77D 171-01 26. listopadu 1989 Modul stanice Mir 23. března 2001
Kristall 77KST 11F77T 172-01 31. května 1990 Modul stanice Mir 23. března 2001
Spektr 77KSO 11F77O 173-01 20. května 1995 Modul stanice Mir 23. března 2001
Priroda 77KSI 11F77I 174-01 23. dubna 1996 Modul stanice Mir 23. března 2001
Zarja 77KSM 175-01 20. listopadu 1998 Modul stanice ISS aktivní

Galerie

  • Nákres TKS
    Nákres TKS
  • Řez TKS
    Řez TKS
  • Kosmos-1686, výrazně modifikovaná VA
    Kosmos-1686, výrazně modifikovaná VA
  • Saljut 7 a Kosmos 1686
    Saljut 7 a Kosmos 1686

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku TKS spacecraft na anglické Wikipedii.

Externí odkazy