Třída Tjeld
V tomto článku budeme podrobně analyzovat Třída Tjeld a všechny jeho relevantní aspekty. Třída Tjeld je dnes velmi důležité téma, protože má významný dopad na společnost, ekonomiku, kulturu a mnoho dalších oblastí. V průběhu let Třída Tjeld vyvolal neustálé diskuse a vyvolal rostoucí zájem v různých sektorech. V tomto ohledu je klíčové plně porozumět povaze a rozsahu Třída Tjeld, stejně jako jeho krátkodobým a dlouhodobým důsledkům. Proto si tento článek klade za cíl nabídnout komplexní a podrobný pohled na Třída Tjeld s cílem obohatit znalosti a podpořit konstruktivní debatu na toto téma globálního významu.
| Třída Tjeld | |
|---|---|
.jpg) Nasty | |
| Obecné informace | |
| Uživatelé | Norské královské námořnictvo US Navy Řecké námořnictvo Německé námořnictvo Turecké námořnictvo |
| Typ | torpédový člun dělový člun |
| Lodě | 43 |
| Osud | vyřazeny |
| Předchůdce | třída Rapp |
| Nástupce | třída Storm |
| Technické údaje (torpédový člun) | |
| Výtlak | 70 t (standardní) 76 t (plný) |
| Délka | 24,5 m |
| Šířka | 7,5 m |
| Ponor | 2,1 m |
| Pohon | 2 diesely |
| Rychlost | 45 uzlů |
| Posádka | 22 |
| Výzbroj | 1× 40mm kanón 1× 20mm kanón 4× 533mm torpédomet (4×1) |
| Technické údaje (dělový člun) | |
| Výzbroj | 2× 40mm kanón (2×1) 2× 533mm torpédomet (2×1) |
Třída Tjeld (někdy též třída Nasty) byla třída torpédových a dělových člunů norského královského námořnictva vyvinutá speciálně k pobřežním operacím. Celkem bylo, kromě prototypu Nasty, postaveno 42 jednotek této třídy, z toho 20 pro Norsko, 14 pro USA, šest pro Řecko a dva pro Německo. Posledním zahraničním uživatelem třídy bylo Turecko, které získalo oba původně německé čluny.
Stavba
Třídě předcházela stavba technologického demonstrátoru Nasty. Následně bylo pro různé uživatele postaveno dalších 42 kusů této třídy. Pro norské námořnictvo bylo postaveno celkem 20 člunů ve dvou skupinách. Čluny Tjeld, Skarv, Teist, Jo, Lom, Stegg, Hauk, Falk, Ravn, Gribb, Geir a Erle byly stavěny od roku 1957, přičemž do služby byly přijaty v letech 1960–1962. Druhou skupinu tvořily čluny Skrei, Hai, Sel, Hval, Laks, Knurr, Delfin a Lyr, které byly stavěny od roku 1962 a do služby vstoupily v letech 1963–1966. Norské námořnictvo je ze služby vyřadilo do poloviny 80. let, neboť je nahradila plavidla nesoucí protilodní střely Penguin, na něž byla třída Tjeld příliš malá.
Konstrukce
Existovaly dvě základní verze výzbroje. Torpédový člun nesl jeden 40mm kanón, jeden 20mm kanón a čtyři 533mm torpédomety. Dělový člun nesl dva 40mm kanóny a dva 533mm torpédomety. Pohonný systém tvořily dva diesely o výkonu 6200 hp. Nejvyšší rychlost dosahovala 45 uzlů.
Zahraniční uživatelé
Z třídy Tjeld vycházely torpédové čluny Hugin a Munin postavené pro německé námořnictvo. Do služby vstoupily roku 1960. Jejich výzbroj tvořily dva 40mm kanóny a čtyři 533mm torpédomety. V roce 1964 byly oba čluny předány tureckému námořnictvu.
Odkazy
Reference
Literatura
- CHANT, Chris. Válečné lodě současnosti. Praha: Deus, 2006. ISBN 80-86215-81-4. S. 256.
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 389.
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 353.
- PHELAN, Keiren; BRICE, Martin H. Fast Attack Craft: The Evolution of Design and Tactics. London: Macdonald & Jane's Ltd., 1977. ISBN 0-356-04912-4. (anglicky)