Třída Point

V tomto článku prozkoumáme fascinující svět Třída Point a budeme se zabývat jeho významy, původy, dopadem na dnešní společnost a jeho významem v různých oblastech. Třída Point je předmětem studia a debat po celá desetiletí a jeho přítomnost v našem každodenním životě nabývá na významu. Od svého vlivu na populární kulturu až po vliv na technologie, Třída Point zanechal svou stopu v historii a nadále hraje klíčovou roli ve způsobu, jakým vnímáme svět kolem nás. V tomto článku budeme podrobně analyzovat různé aspekty související s Třída Point s cílem poskytnout komplexní a obohacující vizi tohoto velmi relevantního tématu.

Třída Point
USCG Point Highland
USCG Point Highland
Obecné informace
UživatelUSCG
Typkutr
Lodě79
Osudaktivní (2016)
Předchůdcetřída Cape
Nástupcetřída Marine Protector
Technické údaje
Výtlak? t (standardní)
60 t (plný)
Délka25,25 m
Šířka5,36 m
Ponor1,8 m
Pohon2 diesely
Rychlost17 uzlů
Dosah1800 nám. mil při 8 uzlech
Posádka8
Výzbroj5× 12,7mm kulomet

Třída Point je třída kutrů Pobřežní stráže Spojených států amerických o délce trupu 82 stop. Celkem bylo postaveno 79 jednotek této třídy.[1] Až do ledna 1964 kutry nenesly žádná jména.[2] Po jejich vyřazení kutry získala řada zahraničních uživatelů – Antigua a Barbuda (1 ks), Argentina (2 ks), Ázerbájdžán (1 ks), Dominikánská republika (3 ks), Ekvádor (1 ks), Filipíny (2 ks), Gruzie (2 ks), Jamajka (2 ks), Jižní Vietnam (26 ks), Kolumbie (4 ks), Kostarika (4 ks), Mexiko (2 ks), Panama (5 ks), Salvador (1 ks), Svatá Lucie (1 ks), Trinidad a Tobago (4 ks), Turkmenistán (1 ks) a Venezuela (4 ks).[1] Několik plavidel získali rovněž civilní uživatelé, například Národní úřad pro oceán a atmosféru (3 ks).[3]

Pozadí vzniku

USCGC Point Kennedy (WPB-82320)

Celkem bylo v letech 1960–1970 do služby přijato 79 kutrů této třídy. Plavidla postavily loděnice United States Coast Guard Yard v Curtis Bay na okraji města Baltimore ve státě Maryland (60 ks) a J. Martinac SB ve městě Tacoma ve státě Washington (19 ks).

Konstrukce

Kutry USCGC Point Orient a USCGC Point Lomas na základně v Da Nangu za vietnamské války

Plavidla mají ocelový trup a hliníkové nástavby. Po dokončení byla vyzbrojena pěti 12,7mm kulomety, výzbroj však byla různě modifikována. Např. kutr Point Arden měl během nasazení ve Vietnamu výzbroj zesílenu na jeden 20mm kanón, pět 12,7mm kulometů a jeden 81mm minomet.[2] Pohonný systém tvoří dva diesely Cummins o výkonu 800 hp (část plavidel přitom původně nesla slabší diesely Cummins o výkonu 600 hp), pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost je 17 uzlů a dosah 1800 námořních mil při rychlosti 8 uzlů.[1]

Po roce 1990 byla zbylá plavidla provozovaná americkou pobřežní stráží vybavena motory Caterpillar.[2]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c Class Point Patrol Boat . Worldwarships.com, rev. 2012-06-14 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-12. (anglicky) 
  2. ↑ a b c POINT ARDEN, 1961 WPB-82309 . U.S. Coast Guard Cutter History . Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ U.S. Coast Guard Patrol Craft Built Since WWII (WPB, WPC, WSES) . Shipbuilding History, rev. 2016-01-23 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. (anglicky) 

Literatura

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 389. 
  • PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455. 

Externí odkazy