V dnešním světě zájem o Třída Balao neustále roste. Ať už kvůli své relevanci dnes nebo svému dopadu na historii, Třída Balao upoutal pozornost širokého publika. V průběhu let vznikly debaty, výzkumy a studie, které se ponořily do jeho významu a významu. V akademické i populární sféře vzbudil Třída Balao skutečný zájem a vyvolal nejrůznější úvahy a diskuse. V tomto článku se ponoříme do světa Třída Balao a prozkoumáme jeho mnohé aspekty s cílem lépe porozumět jeho důležitosti a relevanci v dnešní společnosti.
Třída Balao | |
---|---|
![]() USS Balao | |
Obecné informace | |
Uživatel | Námořnictvo Spojených států amerických |
Typ | ponorka |
Lodě | 132[1] |
Osud | vyřazeny |
Předchůdce | třída Gato |
Nástupce | třída Tench |
Technické údaje | |
Výtlak | 1550 t (na hladině) 2415 t (pod hladinou) |
Délka | 95 m |
Šířka | 8,43 m |
Pohon | 2 diesely, 2 elektromotory |
Rychlost | 20 uzlů (na hladině) 9 uzlů (pod hladinou) |
Posádka | 80 |
Výzbroj | 1× 127mm kanón 10× 533mm torpédomet 24 torpéd |
Třída Balao byla třída diesel-elektrických ponorek námořnictva Spojených států amerických. Jednalo se o vylepšenou verzi ponorek třídy Gato lišící se zesíleným trupem a větší hloubkou ponoru – 122 metrů.[1] Ponorky třídy Balao byly intenzivně nasazeny za druhé světové války. Po válce byla část ponorek modernizována v rámci programu GUPPY. Řadu ponorek třídy Balao od USA získaly zahraniční uživatelé – Itálie, Turecko, Řecko, Peru, Argentina, Chile, Venezuela a Čínská republika.
Ponorka USS Bullhead (SS-332) byla poslední americkou válečnou lodí potopenou nepřítelem za druhé světové války.[2]
V aktivní službě je dosud ponorka námořnictva Čínské republiky Chaj-pao, zařazená do služby roku 1946 jako USS Tusk.[3][4] Osm ponorek bylo zachováno jako muzea.
V letech 1942–1946 bylo postaveno celkem 132 ponorek této třídy.
Výzbroj jednotlivých ponorek se lišila a byla během služby měněna. Základní vybavení představoval kanón ráže 127 mm a deset torpédometů 533 mm. Ponorka měla zásobu 24 torpéd. Pohonný systém tvořily dva diesely a dva elektromotory. Nejvyšší rychlost na hladině dosahovala 20 uzlů a pod hladinou 9 uzlů.