V dnešním světě je Systém PPG I tématem, které vyvolává zájem a diskuse v různých oblastech. Ať už v politice, kultuře, vědě nebo v jakékoli jiné oblasti, Systém PPG I upoutal pozornost odborníků i široké veřejnosti. V průběhu historie hrál Systém PPG I zásadní roli ve společnosti a znamenal významné milníky a změny. V tomto článku prozkoumáme různé pohledy a přístupy k Systém PPG I a analyzujeme jeho relevanci a dopad v dnešním světě.
Systém PPG I je taxonomický systém kapraďorostů. Byl publikován v roce 2016 skupinou vědců zvanou Pteridophyte Phylogeny Group.[1] Jeho cílem je co nejširší respektování skutečných fylogenetických příbuzenských vztahů mezi taxony, zachovává však standardní taxonomické kategorie (ranky) zavedené Mezinárodním kódem pro nomenklaturu řas, hub a rostlin[2].
Vychází z předchozích systémů[3], které se s podobným cílem snažily navázat na obdobný projekt pro krytosemenné rostliny, jehož výstupem byly taxonomické systémy APG I až APG IV.
Na vyšších taxonech až do úrovně podčeledí bylo dosaženo vysokého konsensu, kritické ohlasy jsou však k přílišnému počtu rodů, vzniklého kvůli zamezení potenciálně parafyletických taxonů.[4]
Systém respektuje nepřirozenost kapraďorostů a nezavádí pro ně společný taxon. Základem jsou proto dvě třídy Lycopodiopsida (plavuně) a Polypodiopsida (přesličky a kapradiny), reprezentující dvě odlišné větve fylogenetického stromu rostlin.
Systém PPG I vychází z následující aktuální představy o fylogenetickém stromu kapraďorostů (do úrovně řádů):[1]
Tracheophyta |
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||