Synoviální buňka

V dnešním světě získal Synoviální buňka velký význam v různých oblastech společnosti. Ať už kvůli svému vlivu na populární kulturu, jeho významu ve vědecké oblasti nebo jeho vlivu na historii, Synoviální buňka se stal tématem obecného zájmu pro lidi všech věkových kategorií a profesí. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Synoviální buňka, analyzujeme jeho dopad na dnešní společnost a jeho relevanci v čase. Od svých počátků až po dnešní vývoj je Synoviální buňka předmětem studia a diskusí a je tématem, které vzbuzuje velký zájem a zvědavost u těch, kteří se o něm chtějí dozvědět více.

Synoviální buňky jsou buňky vystýlající kloubní dutiny (vyjma styčných ploch kloubu), kde společně tvoří synoviální membránu (synovium).

Synoviální membrána je v přímém kontaktu s vnějším a vnitřním prostředím kloubní dutiny. Na vnější (subintimální) straně sousedí s kloubním pouzdrem. Vnitřní (intimální) výstelka membrány je v kontaktu s prostředím kloubní dutiny, kterou vyplňuje synoviální tekutina.[1]

Výstelka vnitřní (intimální) strany synoviální membrány postrádá těsné spojení a bazální membránu. Ve zdravém kloubním spojení je tato výstelka hluboká pouze jednu až dvě buněčné vrstvy, kdežto například v kloubech postižených revmatiodní artritidou může být hluboká až deset buněčných vrstev.[2]

Typy buněk vnitřní výstelky synoviální membrány

Vnitřní (intimální) výstelka synoviální membrány, je tvořena ze dvou typů buněk. Prvním typem buněk (typ A) jsou specializované makrofágy (angl. „macrophage-like synovial cells“), druhým typem (typ B) jsou fibroblastoidní synoviální buňky (angl. fibroblast-like synoviocytes, FLS). FLS mají tendenci se hromadit v povrchových vrstvách vnitřní synoviální membrány.[2]

Specializované makrofágy mají původ v krevních monocytech. Jsou zodpovědné za odstraňování odpadních a nežádoucích látek ze synoviální tekutiny. Tvoří přibližně 25 % synoviální membrány.[2]

Fibroblastoidní synoviální buňky (FLS) jsou odvozené od mezenchymu. Jejich hlavní a nejdůležitější funkcí je výroba sacharidu hyaluronanu. Spolu s proteoglykanem lubricinem je hyaluronan obsažen v synoviální tekutině. Hyaluronan pomáhá udržovat vysokou viskozitu tekutiny a integritu kloubu.[2] Některé typy těchto buněk exprimují povrchové markery makrofágů (CD68, Fc receptory, CD14, HLA-DR), jiné typy mohou naopak markery postrádat, v menší míře exprimovat MHC II antigeny, nebo obsahovat pouze malé endoplasmatické retikulum. Fibroblastoidní synoviální buňky (FLS) mají schopnost exprimovat proteiny, které jsou pro mezenchymální buňky neobvyklé, jako např. VCAM-1, CD55 (faktor aktivující rozklad), kadherin-11, uridin, atd.[2]

Proliferace synoviálních buněk

Specializované makrofágy jsou terminálně diferenciované buňky, které se v kloubním spojení dále nedělí, kdyžto mezenchymálně odvozené FLS se mohou lokálně dělit, jakožto reakce na růstové faktory, které mohou vznikat na základě imunitní odpovědi. I když k lokální proliferaci může ve vnější výstelce docházet, děje se tak velmi vzácně.[2]

Synoviální tekutina

Synoviální tekutina obsahuje jako hlavní složky kyselinu hyaluronovou a filtrát krevní plazmy, která do kloubu vstupuje ze subsynoviálních kapilár. Je v malém množství přítomná v kloubních dutinách, kde má důležitou roli v rámci výživy a ochrany kloubu. Kyselina hyaluronová zajišťuje vysokou viskozitu tekutiny. [3]

Reference

  1. Junqueira's Basic Histology: Text and Atlas (13th ed.). McGraw-Hill Education / Medical. 2013-02-13. ISBN 9780071780339.
  2. a b c d e f Etiology and Pathogenesis of Rheumatoid Arthritis | ScienceDirect Topics. www.sciencedirect.com . . Dostupné online
  3. Juvenile Idiopathic Arthritis | ScienceDirect Topics. www.sciencedirect.com . . Dostupné online

Související články